Film Zápisník alkoholičky si hraje na něco, co není. Ovšem Tereza Ramba jako „dáma se šálkem“ je vynikající

Publikováno: 12.7.2024

RECENZE / Za mimořádné mediální pozornosti vtrhl do Varů a nyní i do kin film režiséra Dana Svátka Zápisník alkoholičky. Už název nepřipouští žádné jinotaje. Jde o jasný vzkaz: řeší se ženské pití, mocná subkapitola obřího, a stále přehlíženého problému této země zvaného alkoholismus. Zeptejte se odstupujícího koordinátora Jindřicha Vobořila, jemuž došla s nefunkčním státní molochem trpělivost. Stále máme levný alkohol, a co se týče dětského pití, i nejhorší čísla v Evropě. Investujeme do represe místo prevence, což je hodně drahá politika. Celkem je v Česku osm set tisíc lidí, kteří pravidelně pijí nadměrné dávky alkoholu. Zdravotní a sociální dopady jsou drtivé. Stojí nás všechny kolem až 60 miliard ročně. A co se týče žen a dívek? Groteskní komentář poskytla Česká soda na počátku devadesátých let v parodii na pořad Sama doma. Opuštěná žen se sklenkou v ruce padá přes nábytek. Všichni se tomu zasmáli, ale to bylo asi tak všechno. Rukavici zvedla Michaela Duffková. Vyléčená alkoholička, autorka úspěšného blogu a zjevně schopná podnikatelka. Do osvětové kampaně zahrnující osvětu i autorčino soukromé centrum na léčbu závislostí Alkos spadá i nový český film  Zápisník alkoholičky, příběh ženy, která to celé dala svou literární sebereflexí do pohybu. Nazvete-li příběh Zápasník alkoholičky, v podstatě není co dodat. Víte, co vás čeká, budete svědky pádu, na jehož konci bude pravděpodobně poslední naděje v podobě léčebny a přesypané rodinné vztahy. Co dál? Toť otázka. Vzpomněl jsem si na starší, a nakonec nerealizovaný filmový projekt o české zpěvačce. Scenárista nakonec práci vzdal, možná i z toho důvodu, že v příběhu majitelky famosního altu a těžké závislosti…
Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace