Finanční drama Ruska se prohlubuje. Putin musí nějakou část občanů obětovat, říká analytik
Publikováno: 1.2.2026
Ruský státní rozpočet se ani v roce 2025 nepodařilo uvést do rovnováhy, přestože vláda zvýšila daně, udržovala extrémně vysoké úrokové sazby a vědomě přibrzdila hospodářský růst. Podle článku ekonomického analytika Sergeje Šelina na webu The Moscow Times se přitom finanční drama letos jen prohloubí a Kreml bude nucen zvolit, na koho přenese náklady pokračující války. Rok 2025 byl prvním válečným rokem, kdy technokraté Vladimira Putina s jeho souhlasem fakticky zastavili růst státních výdajů. Cílem bylo zkrotit inflaci kombinací rozpočtové disciplíny a velmi vysoké klíčové sazby. „V nominálním vyjádření vzrostly federální výdaje jen o 6,8 procenta a po očištění o inflaci se prakticky nezvýšily,“ uvádí Šelin. Reálné vojenské výdaje však dál rostly, což se odrazilo v expanzi odvětví napojených na válečnou výrobu. Civilní ekonomika naopak stagnovala a oficiálně vykázaný růst HDP kolem jednoho procenta analytik označuje spíše za statistickou fikci. „Ve skutečnosti má ruské hospodářství blízko ke stagnaci,“ píše. Navzdory zvýšení daně ze zisku i daně z příjmů se nepodařilo zajistit dostatečné rozpočtové příjmy. Federální příjmy v roce 2025 vzrostly nominálně jen o 1,6 procenta, tedy reálně klesly. Zklamáním byly také příjmy z ropy a plynu, které zaostaly o zhruba dva biliony rublů za plánem. Na podzim se tak rozpočet ocitl na hraně kolapsu. Ministerstvo financí podle Šelina situaci zachraňovalo mimořádnými škrty v prosinci, kdy utratilo téměř o pětinu méně než o rok dříve. „Je dost možné, že část nevyhnutelných výdajů byla jednoduše přesunuta na začátek roku 2026,“ upozorňuje autor. Podobně byla podle…