Finská analytička Ålanderová: Nikdy jsme nepřestali s přípravou na válku s Ruskem
Publikováno: 11.4.2024
ROZHOVOR / Severoatlantická aliance má od března novou a dlouho očekávanou posilu: jedenáctimilionové Švédsko, které ruská invaze na Ukrajinu přiměla opustit po více než dvou set letech neutralitu. Už od loňského roku je členem NATO také Finsko, které s Ruskem sdílí více než 1300 kilometrů dlouhou hranici. „Před vstupem Švédska a Finska byla strategická situace v severském a baltském regionu velmi odlišná od současnosti,“ říká uznávaná finská analytička Minna Ålanderová. V rozhovoru pro deník FORUM 24 prozradila, jak vstup dvou severských zemí ovlivní plány aliance na obranu proti případné ruské agresi, a mluvila také o finských a švédských obavách z Putinova Ruska. V březnu bylo Švédsku po stažení maďarských připomínek konečně umožněno vstoupit do NATO. Souhlasíte s často opakovaným názorem, že se tím zásadně mění obrana Pobaltí a Baltské moře se proměnilo v jakési „jezero NATO“? Celý ten pojem „jezero NATO“ se poprvé objevil jako internetový vtip, ale řekla bych, že vlastně docela odráží geografickou realitu. Baltské moře bylo už dlouho jezerem Evropské unie a nyní se po přistoupení Švédska a Finska stává také jezerem Severoatlantické aliance. Co to znamená v praxi, záleží samozřejmě na jednotlivých členských státech NATO. Všechny obranné plány je třeba nejprve vypracovat, pak nacvičit a implementovat. V regionu nás čeká spousta práce a tohle je pouze výchozí bod, který umožňuje uskutečnit věci, které dříve nebyly možné. I tak se ale nepochybně jedná o zásadní změnu. Před vstupem Švédska a Finska byla strategická situace v severském a baltském regionu velmi odlišná od současnosti: Norsko bylo osamoceno v Arktidě a pobaltské státy byly špatně…