Finsko a Rusák na másle. Vždy je třeba být ve střehu
Publikováno: 1.9.2023
GLOSA / Vladimir Vladimirovič Putin to dokázal. Počátkem dubna 2023 se Finsko, po desetiletí neutrální, stalo 31. členem Severoatlantické aliance. Pro vstup do NATO se rozhodlo kvůli obavám o bezpečnost po ruské invazi na Ukrajinu zároveň se Švédskem, jehož žádost o členství prozatím ztroskotala na nesouhlasu Turecka a Maďarska. V případě Finska šlo o nejrychlejší přijetí do NATO v historii a ještě nedávno v podstatě nemyslitelný konec jedné dlouholeté neutrality. Nad dějinami Finska a jeho problematickým soužitím s východním sousedem se zamýšlí spisovatelka a překladatelka finské literatury Markéta Hejkalová. Ryssä on ryssä, vaikka voissa paistaisi. „Rusák je Rusák, i kdyby ho upekli na másle,“ říká nekorektní finské přísloví. Jeho přesný původ není znám, zato význam ano. Při soužití s Ruskem, velkým východním medvědem, jak se ve Finsku této obrovské zemi říká, je třeba být neustále ve střehu. Zbytečně medvěda nedráždit, v něčem třeba i ustoupit, ale pokud zaútočí, tak se bránit ze všech sil. Medvěda lze ochočit nebo zkrotit, ale to je jen na povrchu, uvnitř je to pořád dravá a nenasytná šelma. Stejně jako Rusko. Přísloví vychází z historie a geopolitiky. Finsko má s Ruskem 1 300 kilometrů dlouhou hranici a staleté těsné kontakty, které ovšem vesměs měly podobu bojů. Vikingové putovali přes Finsko do Ruska, kde pod jménem Varjagové položili základ budoucího ruského státu, a posílili tak východní vliv ve Finsku. Švédsko a Novgorod spolu bojovaly nejen o duše pohanských ugrofinských kmenů (Finů, Karelů a Laponců, nyní nazývaných Sámové), ale také o jejich území. Křížové výpravy ve 13. a na počátku 14. století ukončil roku 1323 švédsko-ruský mír v Pähkinäsaari (doslova ořechový ostrov, v českých pramenech se uvádí jako Ořechov). V roce 1397 vznikla Kalmarská unie, státní útvar sdružující Dánsko,…