Finský prezident a premiérka podpořili vstup do NATO. Členství zvažuje i Švédsko

<img width="640" height="427" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/05/640px-Hallituksen_neuvottelut_Saatytalossa_3.5.2020_49849594077.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="FinnishGovernment / Wikimedia Commons / CC BY 2.0" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/05/640px-Hallituksen_neuvottelut_Saatytalossa_3.5.2020_49849594077.jpg 640w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/05/640px-Hallituksen_neuvottelut_Saatytalossa_3.5.2020_49849594077-300x200.jpg 300w" sizes="(max-width: 640px) 100vw, 640px" />Finský prezident Sauli Niinistö a ministerská předsedkyně Sanna Marinová dnes oznámili, že podporují vstup země do Severoatlantické aliance. Finsko a Švédsko přehodnocují svou neutralitu a zvažují členství v NATO v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Niinistö a Marinová ve společném <a target="_blank" href="https://valtioneuvosto.fi/en/-/10616/joint-statement-by-the-president-of-the-republic-and-prime-minister-of-finland-on-finland-s-nato-membership" rel="noopener noreferrer">prohlášení</a> uvedli, že členství v Severoatlantické alianci posílí bezpečnost Finska. Finské členství zároveň podle nich posílí celou alianci. "Finsko musí bezodkladně požádat o členství v Severoatlantické alianci. Doufáme, že kroky, které jsou k tomuto rozhodnutí v naší zemi ještě potřeba, budou provedeny rychle během několika příštích dnů," prohlásili finský prezident a premiérka. Také rozhodnutí Švédska ohledně členství v NATO je očekáváno v brzké době. Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg koncem dubna prohlásil, že pokud Finsko a Švédsko o vstup do aliance požádají, budou vítány a jejich přijetí bude rychlé. Naproti tomu Moskva varovala před "vojenskými a politickými následky". Konec finské i švédské neutrality Finsko společně se Švédskem zachovávalo v rámci Evropy po dlouhá desetiletí vojenskou neutralitu. Invaze Ruska na Ukrajinu 24. února ale přinesla dramatický obrat, zvláště pro Finsko, které s Ruskem sdílí hranici dlouhou téměř 1 300 kilometrů. Zatímco v uplynulých 20 letech podporovalo evropskou integraci v oblasti obrany asi 20 až 30 procent Finů, nyní jich je pro vstup země do Severoatlantické aliance podle médií celých 70 procent. Finsko má navíc s invazí Rusů své neblahé historické zkušenosti. Po Finské válce roku 1809 postoupilo Švédsko převážnou část finskojazyčných oblastí ruskému impériu, které na nich vytvořilo autonomní Finské velkoknížectví. Finsko vyhlásilo svoji nezávislost na Rusku po bolševické revoluci v roce 1917. V roce 1939 vpadly do Finska sovětské jednotky a začala takzvaná zimní válka. Konflikt skončil po třech měsících. Pro Finsko znamenal územní ztráty, na rozdíl od Moskvou anektovaných pobaltských republik však zůstalo suverénním státem. Napětí mezi oběma zeměmi vyústilo v letech 1941 až 1944 v další ozbrojený konflikt, takzvanou pokračovací válku, která skončila příměřím.

#Hlavní stránka #Zprávy #Finsko #NATO #rusko-ukrajinská válka #Švédsko

Publikováno: 12.5.2022

Finský prezident Sauli Niinistö a ministerská předsedkyně Sanna Marinová dnes oznámili, že podporují vstup země do Severoatlantické aliance. Finsko a Švédsko přehodnocují svou neutralitu a zvažují členství v NATO v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Niinistö a Marinová ve společném prohlášení uvedli, že členství v Severoatlantické alianci posílí bezpečnost Finska. Finské členství zároveň podle nich posílí celou alianci. "Finsko musí bezodkladně požádat o členství v Severoatlantické alianci. Doufáme, že kroky, které jsou k tomuto rozhodnutí v naší zemi ještě potřeba, budou provedeny rychle během několika příštích dnů," prohlásili finský prezident a premiérka. Také rozhodnutí Švédska ohledně členství v NATO je očekáváno v brzké době. Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg koncem dubna prohlásil, že pokud Finsko a Švédsko o vstup do aliance požádají, budou vítány a jejich přijetí bude rychlé. Naproti tomu Moskva varovala před "vojenskými a politickými následky". Konec finské i švédské neutrality Finsko společně se Švédskem zachovávalo v rámci Evropy po dlouhá desetiletí vojenskou neutralitu. Invaze Ruska na Ukrajinu 24. února ale přinesla dramatický obrat, zvláště pro Finsko, které s Ruskem sdílí hranici dlouhou téměř 1 300 kilometrů. Zatímco v uplynulých 20 letech podporovalo evropskou integraci v oblasti obrany asi 20 až 30 procent Finů, nyní jich je pro vstup země do Severoatlantické aliance podle médií celých 70 procent.Finsko má navíc s invazí Rusů své neblahé historické zkušenosti. Po Finské válce roku 1809 postoupilo Švédsko převážnou část finskojazyčných oblastí ruskému impériu, které na nich vytvořilo autonomní Finské velkoknížectví. Finsko vyhlásilo svoji nezávislost na Rusku po bolševické revoluci v roce 1917. V roce 1939 vpadly do Finska sovětské jednotky a začala takzvaná zimní válka. Konflikt skončil po třech měsících. Pro Finsko znamenal územní ztráty, na rozdíl od Moskvou anektovaných pobaltských republik však zůstalo suverénním státem. Napětí mezi oběma zeměmi vyústilo v letech 1941 až 1944 v další ozbrojený konflikt, takzvanou pokračovací válku, která skončila příměřím.