Foto: Přes Prahu za svobodou. Od exodu občanů NDR na Západ uplynulo 30 let

#Domácí

Publikováno: 28.9.2019

Dvě desítky historických automobilů východoněmecké výroby se dnes sjely na Malostranské náměstí v Praze. Jejich řidiči tak připomněli exodus občanů někdejší Německé demokratické republiky (NDR) před 30 lety, kteří se rozhodli zemi opustit přes západoněmeckou ambasádu v Praze a své vozy zanechali v ulicích Malé Strany.

Mezi automobily podle očekávání dominovaly trabanty a wartburgy z automobilky v Eisenachu. K vidění byly ale také sovětské vozy Lada a vůz Škoda 100. Některé z vozů měly za zadními skly i typickou dobovou výbavu, tedy automapu a pletené kloboučky na toaletní papír. Přehlídky se zúčastnily také dvě limuzíny značky Volvo a jedna Tatra 613, kterou využívali představitelé komunistického režimu. Automobily si přišel prohlédnout rovněž německý velvyslanec Christoph Israng.

Podle dobových odhadů na Malé Straně obyvatelé socialistického Německa zanechali na 1600 automobilů. Automobily byly postupně odtahovány na záchytná parkoviště a vraceny na území NDR.

Východoněmečtí uprchlíci se na ambasádě objevovali od jara 1989, v srpnu jich začalo výrazně přibývat. Vycestování první vlny emigrantů umožnila dohoda, kterou v Lobkovickém paláci oznámil tehdejší západoněmecký ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher 30. září. Krátce poté ale zaplavila ambasádu druhá vlna východních Němců. Do listopadového pádu Berlínské zdi emigrovalo přes západoněmeckou ambasádu v Praze na 15 000 lidí.

Vlaky svobody vyjely z Libně

Cestu někdejších východoněmeckých občanů za svobodou připomíná od 38. září 2019  pamětní deska na nádraží v Praze Libni, odkud se před 30 lety dostalo zvláštními vlaky do tehdejšího západního Německa na 13 000 lidí.

Desku odhalili někdejší spolkový ministr Rudolf Seiters, který patřil mezi vyjednavače o osudu uprchlíků, a jeden z nich, nynější ředitel Drážďanského symfonického orchestru Markus Rindt. Ten v rámci vzpomínek na tehdejší události připomenul napětí a nejistotu, která mezi uprchlíky panovala. Uvedl také, že tehdejší režim lidem neumožňoval svobodně cestovat a studovat.

"Až v okamžiku, kdy jsem nastoupil do toho vlaku (v pražské Libni), jsem si uvědomil, že to možné bude," uvedl Rindt. Důležité pro pád režimu v tehdejším východním Německu byly podle Rindta nejen pokojné demonstrace, ale i desetitisíce uprchlíků, kteří odešli na Západ přes Maďarsko a Československo. Přál by si, aby lidé prchající před nesvobodou, násilím a válkou byli zejména v NDR vítáni tak, jako byli východoněmečtí uprchlíci před 30 lety vítáni v západním Německu.

Rovněž němečtí diplomaté připomenuli tehdejší události jako okamžiky, které vstoupily do historie, a jako milníky na cestě k pokojné revoluci a německému znovusjednocení. "Vlaky svobody byly důležitým krokem ke znovusjednocení Německa a Evropy," uvádí se také na desce v českém a německém jazyce. Jejího odhalení se zúčastnil rovněž mluvčí Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt.

Historické události připomínala na nádraží rovněž výstava Uprchlíci z NDR na cestě z Prahy do Hofu. Atmosféru pak přiblížil přítomným i německý vlak s dobovými vagóny, který přijel do Prahy z Drážďan podobně jako před 30 lety.