FOTO: Sebrali je Židům a dali Rusům. Příběhy prvorepublikových vil v pražské Bubenči jsou plné křivd
Publikováno: 17.2.2024
Do Bubenče, jedné z nejatraktivnějších lokalit hlavního města, se na začátku 20. století začala stěhovat pražská smetánka. Některé z honosných rezidencí připomínajících spíše malé zámky pak po druhé světové válce připadly Sovětskému svazu a v ruských rukou jsou dodnes. Několik bubenečských ulic jsme prošli s dobrovolníkem organizace Open House Praha Michalem Šedivým, který na procházkách zájemcům vypráví příběhy prvorepublikových vil a jejich někdejších majitelů. Vzhledem k dějinám 20. století není jeho výklad příliš veselý. Zvlášť osudy židovských podnikatelů a jejich majetku jsou často tragické a plné křivd. Krádež bez uzardění Začínáme u Místodržitelského letohrádku na kraji parku Stromovka. Protější vila, stejně jako celý areál, který k ní patří, je obehnána zdí. V zimě, kdy jsou stromy a keře bez listí, však toho můžete spatřit přece jenom více než v jiném ročním období. Jedná se o ruskou ambasádu, která se usídlila v bývalé rezidenci židovského podnikatele Bedřicha Petschka. Pseudobarokní sídlo i s rozsáhlou zahradou po válce prezident Edvard Beneš rodině hned v květnu 1945 zabavil a daroval Sovětskému svazu jako dík za osvobození. „Vila byla ukradena bez jakéhokoli uzardění,“ upozorňuje Michal Šedivý. Stavba architekta Maxe Spielmanna, dokončená kolem roku 1927, překypovala luxusem ve stylu francouzské buržoazie z doby Ludvíka XVI. i moderními technologiemi, jako jsou ústřední vytápění či nadstandardně vybavené koupelny a kuchyně. „Petschkovi byli ve své době pravděpodobně nejbohatší československou rodinou,“ vypráví průvodce. Podnikání rozjel Mojžíš, dědeček bratrů Otty, Pavla, Bedřicha a Hanuše, z peněz vydělaných lichvou. Do Prahy přišel z Kolína už s poměrně velkým obnosem, který investoval do…