FOTO: Sopky na Broumovsku chrlily desítky milionů let. Unikátní krajina nabízí pestrý terén a dechberoucí výhledy
Publikováno: 20.1.2024
Pokud na zemi zrovna neleží metrové závěje, je zima tím pravým obdobím, kdy vyrazit do Javořích hor na Broumovsku. Bez listí na stromech a keřích jsou totiž dokonale vidět útvary, které tu zbyly po intenzivní sopečné činnosti. U jednoho „kráteru“ navíc můžete pozorovat jev, z něhož lidé kdysi usuzovali, že jde o stále aktivní vulkán. Budete-li mít štěstí na počasí, užijete si i fantastické výhledy na Krkonoše nebo polské Stolové hory. I když pohoří rozkládající se podél státní hranice vypadá zdola divoce a nedostupně, túru podle svých možností si v něm vybere každý. Méně zdatní se mohou vydat po lesních cestách, které vedou po úbočích kopců víceméně po vrstevnicích. Pro náročné turisty je jako stvořená hřebenovka procházející i přes vrchol Ruprechtického Špičáku (880 m n. m.), nejvyšší hory české strany Javořích hor. Obzvláště působivé jsou z tamní rozhledny západy slunce. Jedinečnost krajiny se utvářela na konci prvohor před 300 miliony let. Tehdy po dobu přibližně 35 milionů let probíhala sopečná činnost, jejíž různorodost do Javořích hor přivádí i zahraniční vědce. Jak vysvětluje manažer Národního geoparku Broumovsko Stanislav Stařík, na malém území tady docházelo minimálně ke třem typům sopečných erupcí. Každá z nich dala vzniknout různým druhům hornin. Pohled do „kráteru“ Naší první zastávkou je pseudosopka Homole (649 m n. m.), která se tyčí asi dva kilometry nad Šonovem. Otevírá se z ní nečekaný pohled na nejvyšší partie Krkonoš včetně Sněžky. Na vrchol vede modře značená turistická cesta s více než 200metrovým převýšením. „Hřeben tvoří tmavé horniny…