FOTO: Tady se bojovalo s Němci. Výlet k Soumarskému mostu ocení milovníci přírody i vojenské historie
Publikováno: 3.2.2024
Prvorepublikové bunkry u Soumarského mostu na Prachaticku měly původně chránit jednu z nejdůležitějších přístupových cest do Čech. Jenže po mnichovské dohodě je bez boje získal Wehrmacht. Na konci druhé světové války pak takzvané řopíky v údolí Teplé Vltavy na Šumavě paradoxně pomohly ustupujícím Němcům v obraně proti Američanům. Skupina nadšenců na místě bojů zrekonstruovala dva objekty lehkého opevnění a zpřístupnila je veřejnosti jako muzeum. Z parkoviště k nim dojdete za pár minut po zelené turistické značce. Výlet lze spojit s procházkou po naučné stezce Soumarské rašeliniště, která je dlouhá půldruhého kilometru a vede po dřevěném chodníku. Vzhledem k téměř nulovému převýšení ji zvládne snad úplně každý. Zrádné bažiny Rašeliniště lemuje Vltavu v údolí zvaném Vltavský luh a je součástí národního parku Šumava. Název naučné stezky stejně jako nedalekého mostu pochází od soumarů, kteří přepravovali sůl po legendární Zlaté stezce z Pasova do Prachatic. Pravě tady trasa už před více než 1000 lety překračovala Vltavu. Dopravci nákladu se museli vyhýbat zrádným bažinám, ve kterých podle dávných legend pobývali zlí duchové, čarodějnice nebo hejkal a bludičky tu lákaly lidi do záhuby. V 18. století začal člověk rašelinu využívat. Nejprve jako palivo, později našla uplatnění také v lázeňství či v zahradnictví. Právě k těmto čelům se u Soumarského mostu těžila od 70. let 20. století do roku 1998, kdy jí z původní pětimetrové vrstvy zbylo v průměru 70 centimetrů. Devastaci mokřadů ilustrují fotografie na jednom z informačních panelů. Pár let po ukončení těžby, kvůli níž bylo rašeliniště odvodněno sítí…