FOTO: Tady žili první Pražané. Obrovský barokní komplex poblíž Vltavy stále vydává nová tajemství
Publikováno: 12.10.2024
Nádvoří, která nabízejí trochu klidu v turistickém srdci Prahy, barokní výzdoba, netradiční výhledy na Staré Město a především místo, kde se po několik staletí rozvíjela vzdělanost. Vítejte v Klementinu, areálu bývalých jezuitských kolejí a současném sídle Národní knihovny ČR. Po Pražském hradě druhý nejrozsáhlejší stavební celek v Praze dodnes vydává některá tajemství. Před časem například archeologové při detailním výzkumu v rohu takzvaného Studentského nádvoří v hloubce čtyř až pěti metrů objevili pozůstatky osídlení z 9. a 10. století. „Fyzicky tím doložili, že osídlení tohoto místa je nejstarší v Praze. Ještě donedávna jsme se o tom mohli dočíst jenom v kronikách,“ vysvětluje zaměstnankyně Národní knihovny Jitka Pejsová, která se v rámci Dne architektury ujala role průvodkyně. Zájemce provedla převážně západní částí komplexu, kde se registrovaní čtenáři Národní knihovny mohou volně pohybovat i sami. Prohlídku Barokní knihovny či Astronomické věže lze absolvovat jen po zaplacení vstupného, další historický skvost Klementina – Zrcadlová kaple – je přístupná jen při speciálních příležitostech, jako jsou koncerty či soukromé akce. Zastavili postup Švédů Prohlídku začínáme na nádvoří, kde probíhal zmíněný archeologický výzkum. Kromě slunečních hodin na fasádě budovy, kterých v areálu Klementina najdeme celkem patnáct, tu stojí za zmínku socha studenta z poloviny 19. století, která připomíná události z konce třicetileté války. „Tehdy studenti vedení svým profesorem, matematikem Jiřím Plachým, zabránili na Karlově mostě vstupu švédských vojsk. Díky tomu nebylo ze zdejší knihovny a sbírek nic odvezeno, na rozdíl od Strahovského kláštera a Pražského…