Foto: Tenkrát v Novém Městě pražském. Čtvrť, která se stala středem křesťanské Evropy
Před 675 lety položil císař Karel IV. základní kámen Nového Města pražského. Prohlédněte si na starých fotkách, jak se čtvrť změnila.
Publikováno: 22.3.2023
Páteř Nového Města tvořila tři náměstí - Dobytčí trh, čili dnešní Karlovo náměstí, Koňský trh, nynější Václavské náměstí, a Senný trh, tedy Senovážné náměstí, která propojil poměrně pravidelný systém ulic.
Projekt byl skutečně velkorysý, což mimo jiné dokazuje rozloha Karlova náměstí, které bylo s 86 tisíci čtverečními metry největším náměstím v Evropě. V polovině 14. století zde navíc vznikla kaple, z níž se každý rok ukazovaly lidu říšské korunovační klenoty a ostatky svatých. Nové Město se tak stalo jedním z nejdůležitějších poutních míst křesťanského světa.
Vznik města na pravém břehu Vltavy umožnil začlenit do obranného systému Prahy i vesnici Podskalí a hlavně Vyšehrad, který císař Karel IV. v pojetí české "státnosti" pokládal za zásadní místo, kde v předkřesťanské době stálo nejstarší sídlo vládnoucího rodu Přemyslovců. Ostatně v jeho žilách kolovala díky matce Elišce krev starobylé české dynastie.
Území Nového Města určovaly nově vybudované gotické hradby. V novověku byly doplněny či nahrazeny barokním bastionovým opevněním budovaným po třicetileté válce. V únoru 1784 se Nové Město stalo součástí Královského hlavního města Prahy, aby následně byly zrušeny obranné příkopy oddělující Staré Město a na jejich místech vznikly reprezentativní bulváry, zejména nynější Národní a Na Příkopě.
V následujících dvou staletích prošla čtvrť výraznou stavební proměnou. Vznikly budovy nádraží, Národního muzea, Národního divadla, dnešní Státní opera, Zemská porodnice u svatého Apolináře a později na místě zbouraných hradeb například i Severojižní magistrála.