FOTO: Útočiště loupežníků i sovětské armády. Při výstupu si dáte do těla, výhledy však stojí za to

Publikováno: 18.5.2024

Výstup ke zřícenině hradu Ralsko na Českolipsku je jako stvořený pro milovníky přírody a historie. Pokud navíc zvolíte svižné tempo, dá se vzhledem k převýšení pojmout i jako slušný sportovní výkon. Odměnou vám budou velkolepé výhledy na Máchův kraj včetně Bezdězu a České středohoří. Ruiny jednoho z nejstarších gotických hradů v severních Čechách se tyčí na kuželovitém vrcholu sopečného původu ve výšce 696 metrů n. m. Asi nejjednodušší přístup je z obce Vranov, cesta po červené značce je i s odbočkou k Juliině vyhlídce dlouhá 2,5 kilometru. Převýšení ovšem činí 370 metrů. Až na poslední, zhruba stometrový úsek tvořený kamenným mořem je terén poměrně komfortní. Vyhlídka pro manželku Celá cesta vede lesem, z něhož na začátku vystupují pískovcové útvary nejrůznějších forem (římsy, pokličky, skalní hřiby, okna) – Vranovské skály. Jejich součástí je i Juliina vyhlídka, z níž podle pověsti skočila z nešťastné lásky dcera strážného. Pro svou manželku Julianu nechal plošinu ve skalách upravit, zpřístupnit a dřevěným glorietem opatřit majitel mimoňského panství František de Paula Hartig. Vyhlídka byla slavnostně otevřena v červnu 1822. Od rozcestníku u parkoviště k ní dojdete asi za deset minut. Tato lokalita je bohatá na vzácnou flóru, jde například o jediné místo ve střední Evropě, kde se vyskytuje ostřice tlapkatá. Z hmyzu zde najdete dva druhy tesaříků, z ptáků káně lesní či jestřába. Ve skalních výklencích sídlí krkavec velký. Vzhledem k tomu, že v letech 1969 až 1990 šlo o oblast turistům zapovězenou, nachází se tamní příroda v poměrně nedotčeném stavu. V uvedeném období Ralsko a…
Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace