FOTOGALERIE: Církev s otevřenými dveřmi. Pohřeb papeže Františka byl historickou událostí
Publikováno: 6.5.2025
Pohřeb papeže Františka, který zemřel 21. dubna 2025 ve věku 88 let, se stal významnou historickou událostí, jež přilákala pozornost milionů lidí po celém světě. Obřad konaný 26. dubna na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu navštívilo přes 400 tisíc lidí včetně 170 zahraničních delegací a světových lídrů, jako byli americký prezident Donald Trump, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, francouzský prezident Emmanuel Macron či španělský král Filip VI. František, první jezuitský a latinskoamerický papež, si přál skromný pohřeb, což odráželo jeho celoživotní pokoru. Na rozdíl od tradičních papežských pohřbů, kdy bývaly použity tři rakve (cypřišová, olověná, jilmová), spočinul v jedné dubové rakvi. Tělo bylo vystaveno od 23. do 25. dubna v bazilice sv. Petra, kde se s ním rozloučilo přes 150 tisíc věřících. Liturgii vedl kardinál Giovanni Battista Re, děkan kardinálského sboru. Po mši následoval průvod papamobilem do baziliky Santa Maria Maggiore, kde byl František podle své závěti pohřben – jako první papež od roku 1903 mimo Vatikán. Tento chrám měl pro něj osobní význam, neboť se zde modlil před i po svých apoštolských cestách. Pohřeb byl nejen duchovní, ale i geopolitickou událostí. Umožnil setkání světových lídrů, například Trumpa se Zelenským, což bylo označeno za „produktivní“. Globální dosah události podtrhlo mediální pokrytí, včetně přímých přenosů v 15 jazycích. Pohřeb zahájil devítidenní smutek (novendiales) a předcházel konkláve, jež má zvolit nového papeže. Během obřadu rezonoval Františkův odkaz – důraz na chudé, migranty a ekologii, kardinál Re v kázání vyzdvihl papežovu snahu o „církev s otevřenými dveřmi“. Pohřeb tak nejen uzavřel éru jeho pontifikátu, ale také nastínil výzvy pro budoucnost katolické církve.