Fotogalerie: Tramvajáci se významně podíleli na pražském květnovém povstání proti nacismu
Publikováno: 8.5.2025
HISTORIE / Praha v květnu 1945. Barikády na mnoha místech byly utvářeny vykolejenými tramvajemi. Pražští tramvajáci se stali jednou z hlavních složek povstaleckého odporu. Přímých bojů se podle dobových dokumentů zúčastnilo 1480 zaměstnanců pražských Elektrických podniků a 239 pracovníků s nimi spojených elektráren. Devětašedesát z nich padlo. O tom všem vypráví kniha Pražská doprava a život civilní za 2. světové války, jejímž hlavním autorem je badatel, spisovatel a redaktor internetového deníku FORUM 24 Pavel Šmejkal. Na sklonku války vznikla v rámci Elektrických podniků odbojová skupina, kterou její velitel poručík František Harlass, působící jako řadový úředník, zakonspiroval do složek podnikové protiletecké ochrany – tzv. Luftschutzu. Jeho skupina čítala 425 mužů a Harlass ji na jaře 1945 dobrovolně podřídil vojenské skupině „Josef“, jejímž velitelem byl pplk. gšt. Bohumil Paleček. Ten jmenoval ještě před vypuknutím bojů pro každou tramvajovou vozovnu velícího důstojníka. Z vozoven se tak staly opevněné body, v jejichž okolí probíhaly během povstání tvrdé srážky. Nejtěžší boje se odehrály u vozovny na Pankráci. Tramvaje v barikádách Během prvního dne povstání, tedy 5. května 1945, se tramvajová doprava ve městě zcela zastavila. V poledne, když už bylo zřejmé, že povstání propuklo v plné síle, byly tramvajové vozy stahovány z tratí do vozoven. Ne všechny však dorazily do cíle – mnohé se staly základem improvizovaných barikád, jichž po celé Praze vyrostlo přes dva tisíce. Nejčastějším způsobem využití tramvajových vozů bylo jejich vykolejení a postavení napříč ulicí. Jejich vnitřky povstalci zatížili dlažebními kostkami, nábytkem, dřevem, kovovými díly – zkrátka vším, co bylo po ruce. Ke stavbě…