Francie: Boj o budoucnost Evropy
<p><img width="1221" height="815" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/04/graf_Lepen.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="Profimedia" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/04/graf_Lepen.jpg 1221w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/04/graf_Lepen-300x200.jpg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/04/graf_Lepen-1024x684.jpg 1024w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/04/graf_Lepen-768x513.jpg 768w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/04/graf_Lepen-640x426.jpg 640w" sizes="(max-width: 1221px) 100vw, 1221px" /></p><p class="p3">Již v tuto neděli voliči rozhodnou, kdo povede v příštích pěti letech Francii – dosavadní prezident Emmanuel Macron, nebo kandidátka krajně pravicového Národního sdružení, Marine Le Penové. A přestože Macron nad svou soupeřkou zatím vede o několik procentních bodů v průzkumech veřejného mínění, rozdíl mezi oběma kandidáty není zdaleka tak velký, aby bylo vítězství Le Penové nemyslitelné.</p> <p class="p12">Význam Francie pro bezpečnost a prosperitu Evropy v podstatě nelze přecenit – jde o druhou největší ekonomiku Evropské unie, která má momentálně v této organizaci s přehledem nejsilnější a nejzkušenější armádu. Zároveň je Francie jedním ze zakládajících států Severoatlantické aliance (NATO) a stálým členem Rady bezpečnosti OSN. Má proto smysl se ptát, jak by případný triumf krajní pravice v této zemi ovlivnil Evropu a potažmo Českou republiku.</p> Na straně Ukrajiny <p class="p12">Vítězství Le Penové budí zvláštní obavy v souvislosti s pokračující ruskou invazí na Ukrajině. Macron je sice ve střední a východní Evropě často cílem oprávněné kritiky za příliš „měkký“ postoj vůči Rusku, který se projevil třeba jeho odmítnutím použití termínu „genocida“ pro popis ruských masakrů v okolí Kyjeva. Zároveň se ale choval jako relativně spolehlivý partner Ukrajiny odhodlaný ke společnému postupu Západu proti ruskému agresorovi.</p> <p class="p15">Francie se pod Macronovým vedením podílela na zavedení bezprecedentních ekonomických sankcí a po odhalení masových hrobů v Buči vyzvala k jejich dalšímu zpřísnění, především k embargu na dovoz ruské ropy a uhlí. Dosavadní prezident zároveň posvětil dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu, jejichž cena se dosud odhaduje na 120 milionů eur a měla by v nejbližší době dosáhnout minimálně hodnoty 300 milionů eur. Do Buče také vyslal elitní francouzské forenzní analytiky, jejichž práce má přispět k sesbírání potřebných důkazů pro obžalobu Putinova režimu před Mezinárodním trestním soudem v Haagu.</p> <p class="p15">Macron nebyl žádný ruský kolaborant ani na domácí půdě, když na začátku dubna nechal vypovědět pětatřicet ruských diplomatů. Ke srovnatelnému kroku se Francie odhodlala naposledy v roce 1983 a v celé...</p>
Publikováno: 21.4.2022
Již v tuto neděli voliči rozhodnou, kdo povede v příštích pěti letech Francii – dosavadní prezident Emmanuel Macron, nebo kandidátka krajně pravicového Národního sdružení, Marine Le Penové. A přestože Macron nad svou soupeřkou zatím vede o několik procentních bodů v průzkumech veřejného mínění, rozdíl mezi oběma kandidáty není zdaleka tak velký, aby bylo vítězství Le Penové nemyslitelné.
Význam Francie pro bezpečnost a prosperitu Evropy v podstatě nelze přecenit – jde o druhou největší ekonomiku Evropské unie, která má momentálně v této organizaci s přehledem nejsilnější a nejzkušenější armádu. Zároveň je Francie jedním ze zakládajících států Severoatlantické aliance (NATO) a stálým členem Rady bezpečnosti OSN. Má proto smysl se ptát, jak by případný triumf krajní pravice v této zemi ovlivnil Evropu a potažmo Českou republiku.
Na straně UkrajinyVítězství Le Penové budí zvláštní obavy v souvislosti s pokračující ruskou invazí na Ukrajině. Macron je sice ve střední a východní Evropě často cílem oprávněné kritiky za příliš „měkký“ postoj vůči Rusku, který se projevil třeba jeho odmítnutím použití termínu „genocida“ pro popis ruských masakrů v okolí Kyjeva. Zároveň se ale choval jako relativně spolehlivý partner Ukrajiny odhodlaný ke společnému postupu Západu proti ruskému agresorovi.
Francie se pod Macronovým vedením podílela na zavedení bezprecedentních ekonomických sankcí a po odhalení masových hrobů v Buči vyzvala k jejich dalšímu zpřísnění, především k embargu na dovoz ruské ropy a uhlí. Dosavadní prezident zároveň posvětil dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu, jejichž cena se dosud odhaduje na 120 milionů eur a měla by v nejbližší době dosáhnout minimálně hodnoty 300 milionů eur. Do Buče také vyslal elitní francouzské forenzní analytiky, jejichž práce má přispět k sesbírání potřebných důkazů pro obžalobu Putinova režimu před Mezinárodním trestním soudem v Haagu.
Macron nebyl žádný ruský kolaborant ani na domácí půdě, když na začátku dubna nechal vypovědět pětatřicet ruských diplomatů. Ke srovnatelnému kroku se Francie odhodlala naposledy v roce 1983 a v celé...