Francie se musí vypořádat s ruskými zločinci na Riviéře
Publikováno: 7.4.2024
NÁZOR / Ruský politický analytik a kritik Putina Andrej Piontkovskij napsal v poslední době několik článků a komentářů o postoji Francie a rizicích, která z něj vyplývají. Francie, reprezentovaná prezidentem Emmanuelem Macronem, prokázala svou odpovědnost za osud Evropy a oddanost ideálům Velké francouzské revoluce nikoli slovy, ale činy. K tomu lze připojit několik důležitých úvah. Macronův postoj vyvolal v hlavách Kremlu vážný zmatek. Vždyť „aristokracie smetiště“ si stejně jako ruská aristokracie vybudovala s Francií zvláštní vztahy. Kuchyně, móda, kultura, letoviska, zkrátka všechny výdobytky Francie, jsou pro ně nezpochybnitelné. Nejsou schopni oponovat ničím vlastním. Jiná věc je, že aristokraté z leningradských zapadákovů, gomelských vchodů, středoasijských kišlaků nebo kavkazských aulů se na rozdíl od ruské aristokracie nesnaží učit francouzsky. Ale to je daň za to. Nejdůležitější je, že ruská zločinecká aristokracie téměř všeobecně vyznává hodnoty francouzských nemovitostí a pohodlí francouzského života. Není divu, že se poddaní ruské říše rozhodli chovat v páté (Francouzské, pozn. red.) republice jako doma. Nejprve se pustili do zařizování svých záležitostí ve Francii jako v Rusku. Nakupovali majetek pomocí intrik, neplatili daně, podváděli všechny na každém kroku, včetně soudů a tak dále. Aféry Sulejmana Kerimova, zadrženého francouzskou policií kvůli daňovým únikům, a dalších jsou jen špičkou ledovce svinstva, které si s sebou do Francie přivezli. Za další, jak kdysi napsal ruský básník a spisovatel 19. století Nikolaj Alexejevič Někrasov, „našli zálibu ve sračkách“, aby se cítili jako ve známém prostředí, a začali korumpovat některé francouzské politiky a novináře. Nuže, vzpomeneme-li si na korupčníka a exředitele ruských železnic Vladimira…