Francii o víkendu zachvátily nepokoje. Těžit z nich bude Le Penová
Publikováno: 19.10.2026
KOMENTÁŘ / Bezmála dva a půl tisíce zatčených výtržníků, tisícovka zraněných policistů, četníků a hasičů, patnáct set vyrabovaných obchodů. Právě taková je bilance sobotních protestů ze 17. října ve Francii, které se na mnoha místech zvrhly v zapalování veřejných budov a plenění obchodů. Plamenům padla za oběť třeba i radnice ve městě Limoges z roku 1883 a záběry z kolapsu její zvonice obletěly svět. Zpravidla maskovaní výtržníci se sice opakovaně střetli s bezpečnostními složkami, často však překvapila jejich nepřipravenost. Například starosta Marseille Benoît Payan nedokáže pochopit, jak mohla policie dovolit naprosté vyplenění městského úřadu – a to navzdory tomu, že vládu dopředu žádal o dodatečné posily. Policistům v Limoges pro změnu došla munice a následně museli jen bezbranně přihlížet, jak vandalové zapalují radnici. Bezpečnostní složky se brání tím, že byly v sobotu naprosto přetíženy a zaskočeny nevídaným počtem výtržníků i jejich násilným chováním. S případy rabování a vandalismu se musela policie potýkat prakticky ve všech větších městech po celé Francii – od Marseille, Paříže a Lyonu až po severofrancouzské Lille nebo bretonské Rennes. Na kritickou situaci reagoval v neděli večer prezident Emmanuel Macron ve stručném televizním vystoupení, ve kterém přislíbil potrestání viníků, odškodnění majitelům vyrabovaných obchodů nebo kroky na mezinárodní scéně, které mají přispět ke snížení cen pohonných hmot. „Ti, kdo ničili, musí zaplatit, ti, kdo rabovali, musí vše nahradit, a ti, kdo se pokusili svrhnout Republiku, se za to budou muset zodpovídat,“ přislíbil Macron. Navzdory očekáváním a požadavkům mnoha starostů však francouzský prezident nevyhlásil výjimečný stav ani neoznámil vlastní rezignaci, která by zemi přivedla k předčasným volbám. První…