Francii po vládním debaklu čekají předčasné volby. Macron spoléhá na volební systém, nemusí to stačit
Publikováno: 10.6.2024
KOMENTÁŘ / Volby do Evropského parlamentu otřásly francouzskou politickou scénou. Po drtivé porážce svojí strany ohlásil prezident Emmanuel Macron na konec měsíce předčasné volby do Národního shromáždění. Francie se tak již za několik týdnů může ocitnout v situaci, kdy bude mít parlamentní většinu poprvé v historii krajní pravice. Krajně pravicové strany slavily v letošních volbách do Evropského parlamentu úspěch v řadě zemí: Svobodní těsně zvítězili v Rakousku, Alternativa pro Německo skončila na druhém místě, stejně tak Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse v Nizozemsku. Jen málokde byl ale triumf krajně pravicových (a mnohdy proruských) uskupení tak přesvědčivý jako právě ve Francii. Národní sdružení (RN) Marine Le Penové, vedené v těchto volbách mladým europoslancem Jordanem Bardellou, získalo více než 30 procent hlasů a s obrovským náskokem tak zvítězilo nad stranou Obnova (RE) prezidenta Emmanuela Macrona. Dalších pět procent hlasů obdržela ještě radikálnější strana Znovudobytí (R!) provokativního novináře Érica Zemmoura, kterou ve volbách do Evropského parlamentu vedla neteř Le Penové, Marion Maréchalová. Macronova strana oproti RN obdržela méně než polovinu hlasů a skončila jen těsně na druhém místě před socialisty (PS), kteří přitom v posledních letech skomírali. Příliš neuspěla ani krajně levicová Nepoddajná Francie (LFI) několikanásobného prezidentského kandidáta Jeana-Luca Mélenchona, která získala kolem 10 procent. Se sedmi procenty pak zcela propadla tradiční pravicová strana Republikáni (LR), která se odvolává k dědictví generála Charlese de Gaulla. Republikáni přitom ještě donedávna patřili mezi nejdůležitější politická uskupení v zemi, ze kterého vzešel třeba prezident Nicolas Sarkozy. Rozpuštění parlamentu Prezident v reakci na výsledky překvapivě ohlásil rozpuštění Národního shromáždění, ve kterém byla jeho strana už tak v menšině –…