Franz Kafka: Cizinec není našinec! Je to paradox, ale pro svět je slavný spisovatel mnohem více Čechem než pro Čechy samotné
Publikováno: 30.6.2023
Před 140 lety, třetí červencový den roku 1883, se narodil Franz Kafka, a ačkoli se zdá, že upomínka na něj je přinejmenším v Praze takřka všudypřítomná, smyjeme-li povrchní turistická lákadla, s překvapením zjistíme, že v Česku panuje ke Kafkovi nepochybně obdivný, zároveň však poněkud odtažitý, či přinejmenším ambivalentní vztah. Ten nadále určuje Kafkova etnická příslušnost. Jednoduše: Kafka není dost náš. Mít na sobě Kafku, znamená být tak trochu samotným Kafkou. A tak při procházce centrem Prahy vykukuje ušatá hlava spisovatele z výloh obchodů, zdobí – ne snad pro svou krásu (spisovatel si o ní nedělal žádné iluze), nýbrž pro svou archetypální a globálně srozumitelnou symboliku – trička, baseballové čepice i mikiny, hrnečky a pohlednice. Před otáčející se hlavou spisovatele, dílem sochaře Davida Černého, se shromažďují turisté a fotí a natáčejí ji při každém jejím potočení. Kafka se jednoduše stal prvořadým turistickým lákadlem, které pomáhá prodávat zboží obvykle nevalné kvality, vyrobené kdesi ve vzdálené Asii. Koneckonců autorská práva na jeho tvář neexistují, a také ta, která se vztahovala k jeho dílům, již vypršela (je však příznačné, že cizojazyčných překladů Franze Kafky najdeme v pražských obchodech o poznání méně než triček). Je to prosté. Tak, jako je Sherlock Holmes symbolem Londýna a „staré dobré Anglie“, Che Guevaru si turistický lid (aniž by doceňoval důsledky jeho činů) přiváží z Havany a „ostrova svobody“, Kafka je symbolem „kafkovské Prahy“. Kdekoli jinde, kde spisovatel během svého života pobýval – ve Vysokých Tatrách, kde se dlouhé měsíce léčil, v Berlíně nebo ve Vídni, poblíž které zemřel – tričko s Kafkou neplatí. Jen v Praze. A v Čechách. Propadák v anketě Je zřejmé, že veškerý kafkovský marketing, jenž ovládá centrum Prahy, směřuje výhradně k cizincům. Čeští návštěvníci z Brna, Ostravy nebo…