Funkce šéfa Nejvyššího soudu se politizuje, tvrdí jeho bývalá předsedkyně Brožová
Iva Brožová považuje za politováníhodné, že soud nepovede první místopředseda Mezinárodního trestního soudu v Haagu Robert Fremr.
Publikováno: 20.5.2020
Fremra jako nástupce Pavla Šámala v čele Nejvyššího soudu doporučovala Zemanovi ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). "Z mého úhlu pohledu, pokud byl kandidátem doktor Robert Fremr, morálně i mravně integrovaná osobnost a autorita v oblasti trestního práva, potvrzená i na mezinárodní úrovni, potom jeho nejmenování považuji za politováníhodnou informaci a politizování funkce předsedy Nejvyššího soudu," uvedla.
Brožová uvedla, že Fremr nabízí i zkušenosti se správou soudu díky své funkci místopředsedy Mezinárodního trestního soudu v Haagu. Evidentně nejlepší tak podle ní zůstal při výběru prezidenta stranou. "Není to o konkrétní osobě, ale vycházím z názoru, že je-li tu takto nepochybně o koňskou délku vpřed vyprofilovaná osobnost, tak jakékoliv jiné jmenování vzbuzuje tyto pochybnosti a je signálem o politizování funkce předsedy Nejvyššího soudu," dodala.
Nový šéf soudu Angyalossy výtku o politizaci své funkce odmítl. Řekl, že vždy věřil v apolitickou justici a nedovolil by zásahy politiky do spravedlnosti.
Hrad dopředu nezveřejnil, že prezident Angyalossyho jmenuje, informaci tajil až do začátku dnešního ceremoniálu. I to podle Brožové nahrává úvahám o politizaci procesu výběru nového šéfa soudu. "Vycházím kontinuálně z názoru, že nepolitickým a nezávislým výkonem funkce přispívá předseda Nejvyššího soudu k naplňování principů dělby moci i nezávislosti soudů a tím samotného demokratického právního státu," uvedla.