Gazdík předčasně končí jako šéf Starostů. Chce to nový elán, vysvětluje

#Domácí

Publikováno: 13.12.2018

Ještě chvíli počkejte, chtěl bych to sdělit všem členům Starostů a nezávislých, zněla prosba předsedy Starostů a nezávislých Petra Gazdíka, když už ve středu odpoledne potvrdil Aktuálně.cz informace z politického zákulisí o svém konci. Následně už vysvětloval, proč se rozhodl skončit už nyní, ačkoli mu mandát vyprší až v roce 2020.

"Protože v roce 2020 budou velmi důležité krajské volby, chci poskytnout svému nástupci, aby měl před nimi dost času se etablovat na politické scéně. K tomu je nyní ideální doba," sdělil Gazdík, který za další důvod označil i to, že situace na politické scéně se mění a STAN by měl jít do tohoto období s čerstvým vedením.

"Průzkumy ukazují, že voliči hledají silnější strany. A my se musíme vynasnažit, abychom mezi ně patřili. K tomu potřebujeme novou energii a nový elán," podotkl Gazdík, který podle svých slov předává hnutí ve velmi dobré kondici po úspěchu v senátních i komunálních volbách.

Sám sebe přitom označuje za politického důchodce, který by se rád z politické scény spíše stahoval. Děje se tak devět let poté, co jako starosta malé obce Suchá Loz na Uherskohradišťsku hnutí Starostů založil a byl zvolen prvním předsedou. Z muže bez větších politických zkušeností se změnil v ostříleného politika, který je zároveň i poslancem a radním Zlínského kraje pro školství.

Kdo ho vystřídá

Gazdík končí ve chvíli, kdy jsou stále více vidět další tváře STAN, a to především první místopředseda Vít Rakušan a předseda poslaneckého klubu Jan Farský. Ten je přesvědčený, že Gazdík odchází z čela hnutí v nejlepší možné chvíli. "Myslím, že dostal naše hnutí na dosavadní vrchol, předává ho ve chvíli, kdy jsme ekonomicky srovnaní a personálně zabezpečení," uvedl Farský, podle kterého ale tato změna rozhodně neznamená konec Gazdíka ve vysoké politice.

"Nadále se bude podílet na rozhodování hnutí. Dokázal obdivuhodnou věc, krůček po krůčku budoval z malé Suché Loze hnutí, které má dnes jeden z největších senátních klubů, má zastoupení v Evropském parlamentu, v Poslanecké sněmovně a samozřejmě na mnoha místech v komunálních politice," bilancuje Farský. 

Štafetu po Gazdíkovi má převzít podle důvěryhodných zdrojů z hnutí první místopředseda Rakušan, byť rozhodnutí bude na delegátech sjezdu v dubnu příštího roku. Rakušan poslední léta řídí třicetitisícový Kolín, kde opakovaně vyhrál s velkým náskokem komunální volby. "Věřím, že jako jeden z nejúspěšnějších starostů v České republice přenese auru úspěchu i na celostátní politiku," řekl k tomu Farský.

Věřil ve spojení s lidovci

Čtyřiačtyřicetiletý Gazdík se dlouho pohyboval jen ve svém rodném Zlínském kraji. Do roku 2002 učil na Základní škole v Bánově, ovšem jeho život se zcela změnil poté, co byl v roce 2002 zvolený starostou Suché Loze. Začal bojovat za jiný způsob rozdělování daní ze státní pokladny a založil hnutí s názvem Nezávislí starostové pro kraj. To se o sedm let později přeměnilo v celostátní hnutí s názvem Starostové a nezávislí.

Do čela se logicky postavil Gazdík, který zůstal předsedou po celou dobu s výjimkou let 2014 až 2016. Tehdy jej vystřídal hejtman Libereckého kraje Martin Půta, jehož kariéru poškozuje táhnoucí se trestní stíhání kvůli podezření z braní úplatků.

Konec Gazdíka v čele hnutí není zcela překvapivý, z jeho výroků v poslední době bylo cítit, že uvažuje o odchodu z vysoké politiky. Letos v září řekl MF DNES, že v roce 2020 nebude kandidovat na předsedu strany. "Z mého pohledu je STAN v dobré kondici, a proto vedu tyto úvahy. Kdybych cítil, že je něco špatně, nemohl bych s klidným srdcem odejít," sdělil před dvěma měsíci.

Nakonec se rozhodl, že nebude čekat ani na volební sjezd. V neformálních rozhovorech s redaktory Aktuálně.cz často mluvil o tom, jak je pro něj těžké být často v Praze, když má rodinu na moravském Slovácku. Navíc za situace, kdy se musí věnovat také práci krajského radního.

Přitom nechybělo mnoho a Gazdík by se pohyboval v Praze podstatně více. Na podzim roku 2017 měl být lídrem společné kandidátky STAN a KDU-ČSL v Praze, jenže spolupráce obou stran skončila krachem. Mimochodem, i toto přispělo ke Gazdíkovu rozhodnutí odejít z vedení. Patřil totiž k těm, kteří nejvíce bojovali za to, aby obě strany úzce spolupracovaly s cílem získat podstatně silnější zastoupení ve sněmovně. Nakonec šli Starostové do voleb sami a těsně se do sněmovny dostali, mají celkem sedm poslanců.

Gazdík nesl krach spojenectví s lidovci těžce, hodně věřil tomu, že tato spolupráce mohla být protiváhou stále silnějšímu hnutí ANO. Proto dokonce souhlasil s tím, že nebude lídrem ve Zlínském kraji, kde má nejvíce příznivců, ale místo jedničky tam chtěli lidovci. "Mrzí mě to, česká politická scéna by si zasloužila větší odvahu," komentoval v minulosti rozhodnutí KDU-ČSL opustit společný projekt. Nyní Gazdík i další politici Starostů usilují o integraci pravice, stále více spolupracují s TOP 09 a ke společnému postupu lákají i další strany či hnutí.