Generální povolení pro "legionáře" na Ukrajinu nebude, o každém zvlášť rozhodne Zeman

#Domácí

Publikováno: 3.3.2022

Ve válce na Ukrajině vyvolané agresí režimu ruského prezidenta Vladimira Putina může jeho český protějšek Miloš Zeman naplnit jednu z pravomocí vrchního velitele ozbrojených sil. On bude tím, kdo rozhodne o možnosti Čechů bojovat po boku ukrajinských vojáků. K takovému postoji dospěla administrativa vlády Petra Fialy, který ho bude tlumočit prezidentovi na čtvrtečním večerním jednání.

"Jsme připraveni projevovat vstřícnost k tomu, aby pan prezident zvažoval jednotlivé případy. Ale kolektivní akce tohoto typu určitě nemůže být ze strany vlády vzhledem ke kontextu právnímu, ústavnímu a mezinárodnímu podporována," uvedl k tomu ministerský předseda Fiala (ODS). Vytvoření organizovaného vojenského útvaru na způsob legií nebude možné.

Zdrženlivost premiéra má zřejmý důvod. Centrální nasazení vojáků z členské země NATO by si mohla ruská strana vyložit jako přímé zapojení aliance do války, což by vedlo k eskalaci konfliktu. Z tohoto důvodu také Fiala nebude povzbuzovat Čechy, aby se na Ukrajinu vypravili bojovat.

Dobrovolníci jako soukromé osoby

Podle zdrojů Aktuálně.cz z ministerstva obrany se debata vedla mimo jiné právě o tom, zda lze Čechy bojující na Ukrajině považovat za vojáky NATO. Hledět se na ně bude jako na soukromé osoby, nikoliv jako na příslušníky aliance. V této souvislosti z toho pro ně plynou na domácí půdě praktické důsledky: zákon je nebude považovat za válečné veterány, stejně jako nebudou dostávat vojenský důchod.

Dobrovolníci musí podat žádost na ministerstvo obrany, jež za celý proces povolení vrcholící verdiktem prezidenta Miloše Zemana zodpovídá. Urychlit řízení nelze. Pokud se dotyčný obrátí nejprve na prezidentskou kancelář, z Hradu ho stejně pošlou na obranu. Resort si před postoupením žádosti prezidentovi vyžádá stanoviska ministerstva vnitra a zahraničí.

"V rámci ministerstva vnitra se budou řešit zejména bezpečnostní aspekty," uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Primárně se bude na vnitru prověřovat, zda je potenciální dobrovolník bezúhonný. Černínský palác se zase bude zabývat mezinárodním kontextem, například z bezpečnostního hlediska vyhodnotí místo, kde by chtěl dotyčný vstoupit do bojů.

Povolení není absolutní

"My si strašně vážíme, že lidé mají vůli jít bojovat proti Putinovi a totálnímu bezpráví na Ukrajině. Ale na druhou stranu je tam válka, to je krev a smrt. Pokud tito lidé nemají výcvik, doporučovala bych, aby se spíš obraceli v rámci humanitární pomoci na Člověka v tísni, sdružení ADRA a podobné organizace," uvedla ministryně Černochová. Její apel vychází i z toho, že podle informací Aktuálně.cz část žádostí o možnost přidat se k ozbrojené obraně Ukrajiny vznesli lidé staršího věku bez výcviku. Prioritu budou mít příslušníci aktivních záloh nebo bývalí vojáci z povolání.

Na Hradě pak Zemanovi navrhne konečné rozhodnutí Vojenská kancelář prezidenta republiky, jež mu coby vrchnímu veliteli armády slouží jako servisní jednotka. Povolením hlavy státu se ve své podstatě jen naplní zákonná podmínka, aby Češi mohli bojovat pod cizí vlajkou. V opačném případě riskují obvinění ze služby v cizích ozbrojených silách, za které hrozí až pět let vězení. Dokonce deset let vězení lze uložit ve chvíli, kdy by dotyčný bojoval za jiný stát, přičemž Česko by se mezitím ocitlo ve válečném stavu nebo ve stavu ohrožení státu.

S tím úzce souvisí skutečnost, že verdikt prezidenta, jakkoliv je konečný a v případě odmítnutí se proti němu nelze odvolat, tak v případě příznivého výsledku není neomezený. Povolení zanikne právě ve chvíli, kdy se samo Česko ocitne v přímém válečném konfliktu nebo v ohrožení státu. Za takových okolností bude povinností každého dobrovolníka se vrátit do Česka a být připraven k obraně vlastní země.

Zemanův obrat

"Jedná se o akt nevyprovokovatelné agrese, který je zapotřebí důsledně odsoudit, a to nikoli pouze slovy, ale také činy. Rusko se tímto činem dopouští zločinu proti míru," řekl v projevu prezident Zeman minulý týden ve čtvrtek, kdy invaze začala. S narážkou na Putina řekl, že "šílence je třeba izolovat."

Minimálně navenek jde u Zemana o obrat v jeho zahraniční politice vůči Rusku. Dosud se vyjadřoval ve prospěch prezidenta Putina. Ještě před invazí Rusů třeba varování americké CIA označil za "blamáž", zpochybňoval odpovědnost Ruska za ozbrojený útok dvou jeho vojenských zpravodajců ve Vrběticích nebo otevřeně vystupoval proti BIS varující mimo jiné před Ruskem coby bezpečnostní hrozbou.

Vláda Petra Fialy se mezitím v rámci Evropské unie při postoji vůči ruské agresi na Ukrajině řadí k těm nejvýraznějším. Na domácí půdě například doporučila omezit weby šířící ruskou státní propagandu, k čemuž po zásahu internetových provozovatelů a mobilních operátorů skutečně došlo. Kabinet také doposud schválil dary zbraní a dalšího vojenského materiálu za 600 milionů korun.

Na evropské úrovni se vyslovil pro nejpřísnější sankce vůči Rusku. Premiér Fiala také veřejně podpořil možnost Ukrajiny vstoupit do EU ve zrychleném procesu. Česká republika byla mezi státy, které ve středu na Valném shromáždění OSN předložily rezoluci odsuzující ruskou okupaci Ukrajiny. "Je třeba okamžitě zastavit porušování lidských práv a utrpení nevinných občanů Ukrajiny v důsledku ruské agrese," uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).