Gerasimovova doktrína nikdy neexistovala. Rusko přesto vede válku i tam, kde se nestřílí
Publikováno: 16.8.2026
ESEJ / Více než čtyři roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu se v debatách o kremelské strategii stále vrací pojem „Gerasimovova doktrína“. Je pohodlný, srozumitelný a na první pohled vysvětluje téměř všechno. Dezinformace, kybernetické útoky, zelené mužíčky, sabotáže, ekonomický nátlak i otevřenou vojenskou agresi spojuje do jediného plánu, který měl náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov představit už v roce 2013. Jenže právě tato jednoduchost je problém. Jako ucelená vojenská doktrína nikdy neexistoval. Gerasimovův tehdejší text Hodnota vědy je v předvídání nebyl tajným návodem k rozvrácení Západu ani programovým dokumentem ruské armády. Byl veřejnou úvahou o proměně moderních konfliktů, adresovanou především ruskému politickému a bezpečnostnímu prostředí. Gerasimov v ní popisoval, jak podle Moskvy Spojené státy a jejich spojenci využívají politický tlak, sankce, informační působení, protestní hnutí a teprve nakonec vojenskou sílu ke změnám režimů. Mluvil o arabském jaru, Libyi a takzvaných barevných revolucích. Neříkal tedy pouze, jak chce Rusko vést války. Především vysvětloval, jak si ruské vedení představuje válku vedenou Západem proti Rusku. To však neznamená, že je jeho text bezvýznamný. Naopak. Je zajímavý právě proto, že ukazuje způsob, jakým ruské vojenské vedení vnímá svět. Mnohem méně vypovídá o nějakém geniálním plánu a mnohem více o ruském strachu z rozpadu státu, masových protestů, ztráty kontroly a údajného západního spiknutí. Ruská strategie totiž často nevzniká pouze z ambice. Vzniká také z projekce. Kreml připisuje protivníkovi vlastní metody, následně se jimi cítí ohrožen a jejich použití ospravedlňuje jako obranu. Doktrína, kterou vynalezl Západ Samotné označení „Gerasimovova doktrína“ rozšířil britský analytik Mark…