Hamáčkův plán na další omezení práv v době krize sestřelili právní experti vlády

#Domácí

Publikováno: 15.2.2021

Když vláda Andreje Babiše loni v březnu kvůli epidemii koronaviru poprvé v historii vyhlásila nouzový stav pro celou zemi, podle ministerstva vnitra se projevily jeho nedostatky. Resort argumentoval, že stav nouze slouží především ke zvládání živelních pohrom či ekologických katastrof. Začal proto chystat novelu ústavního zákona o bezpečnosti.

"V současné době však musí Česká republika počítat i s jinými druhy ohrožení, například právě epidemie, respektive pandemie. Z tohoto důvodu je vhodné provést revizi krizových stavů tak, aby mohla být tato úprava využitelná při řadě rozdílných situací," psalo v důvodové zprávě ministerstvo Jana Hamáčka (ČSSD). Vedle toho předložilo i návrh úprav navazujícího zákona o krizovém řízení, podle něhož se opatření provádí.

Vedle revize několika stávajících částí zákona o bezpečnosti počítá návrh s tím, že by kabinet vedle nouzového stavu mohl v celé zemi zavést stav nebezpečí. Takový režim dosud mohli ve svých krajích vyhlásit jen hejtmani. Vláda by tím získala další nástroj k omezení občanských práv při řešení krize, výhodou má být podle ministerstva jeho lepší uplatnění při celostátní epidemii.

Nemohli jsme vyslovit souhlas

Novelou se na svém posledním zasedání minulý čtvrtek zabývala Legislativní rada vlády. Jde o poradní orgán, jenž má kabinetu pomáhat s přípravou právně čistých zákonů. Než se vláda pustí do jejich schválení, zpravidla je přepracuje podle připomínek rady. Vládní legislativci však s Hamáčkovou novelou vyslovili nesouhlas.

"Pracovní komise rady, zpravodajové návrhu i členové rady k tomu měli řadu závažných připomínek, které se na místě nepodařilo vypořádat," sdělil Aktuálně.cz člen rady Jan Wintr. "Legislativní rada vlády nemohla zaujmout k návrhu novely ústavního zákona o bezpečnosti České republiky a k návrhu novely krizového zákona a dalších zákonů souhlasné stanovisko a doporučila vládě oba tyto návrhy neschválit," zní oficiální stanovisko rady.

Podle informací Aktuálně.cz rada o obou předlohách diskutovala šest hodin. Obvyklý postup při problematických návrzích je, že o nich jedná vícekrát, sjednotí připomínky a vrátí je kabinetu k dopracování. Jenže na tento postup nedostala prostor. Rada v průběhu jednání dostala informaci, že vláda bude chtít předlohy projednat 15. února. Vzhledem k výhradám proto legislativcům nezbylo nic jiného než je nepodpořit.

Šetříme čas, vysvětluje Hamáček

Vláda na svém pondělním jednání na oba návrhy kývla. Schválila je tak v podobě, jež nemá posvěcení legislativců. Taková situace je spíše výjimečná. Úloha Legislativní rady vlády přitom spočívá právě v tom, aby zákony z pera vlády zamířily do sněmovny v co nejkvalitnější podobě.

"Důvod je jednoduchý. Rada tam chtěla udělat změny, nicméně říkala, že na ně potřebuje asi 14 dní. Takže jsme se z hlediska úspory času dohodli, že to pustíme s negativním stanoviskem. A pokud to vláda pustí do sněmovny, změny se udělají formou pozměňovacích návrhů. Šetříme čas," řekl Aktuálně.cz ministr vnitra Jan Hamáček s tím, že smyslem je dostat předlohy co nejrychleji do rukou poslancům.

Původní přichystané usnesení kabinetu počítalo s tím, že Hamáčkovy návrhy schválí, ale jeho resort je podle námitek legislativců dopracuje. Z vyjádření ministra však plyne, že půjdou rovnou do sněmovny. Je otázka, jak rychle poslanci připraví pozměňovací návrhy a najdou pro ně shodu.

Rozvrat krizového řízení

Předloha novely ústavního zákona o bezpečnosti a navazujícího zákona o krizovém řízení už dříve utrpěly silnou kritiku ostatních ministerstev a dalších institucí. Upozorňovaly na to, že dovolit vládě vedle nouzového stavu vyhlásit i stav nebezpečí může vést ke zhroucení systému na odvrácení krize. Stav nebezpečí by kabinetu rovněž uvolnil ruce k plošným opatřením omezujících občanská práva.

"Vláda tak bude moci reagovat i na situaci, kdy míra ohrožení života a zdraví, majetkových hodnot, životního prostředí nebo vnitřního pořádku a bezpečnosti nedosahuje značné intenzity (…), ale ohrožení nadále v menším rozsahu trvá, tedy jedná se o nižší úroveň nebezpečí - z nouzového stavu se tak bude moci přejít na stav nebezpečí," vysvětlil podstatu novel resort vnitra.

Stav nebezpečí by se podle Hamáčkova návrhu zaváděl ve chvíli, kdy intenzita ohrožení zdraví a života obyvatel nedosahuje značného rozsahu a s krizí se lze vypořádat zvýšeným nasazením orgánů státní a veřejné správy. Ministerstvo spravedlnosti však právě proto nevidí důvod, aby se v tomto režimu sahalo na občanská práva.

"Lze považovat za spornou v návrhu implicitně obsaženou tezi, podle níž rovněž hrozba (…) ospravedlňuje omezení základních práv a svobod ve větším rozsahu obdobně, jako je tomu v případě nouzového stavu," uvedl v připomínkovém řízení resort Marie Benešové. Podle Úřadu vlády stav nebezpečí není vůbec potřeba, pokud je možné krizi zažehnat větší aktivitou státu. "Tato definice (…) zcela rozvrací dosavadní systém krizového řízení." 

Ani stav nebezpečí, ani nouzový stav

Novela se také snaží upřesnit podmínky pro vyhlášení nouzového stavu. Na jeho zavedení by byl podle vnitra čas v okamžiku, kdy krizi značného rozsahu nedokážou úřady zvládnout ani se značným úsilím. Podle ministerstva financí to však může v krajním případě vyloučit jakékoliv řešení krize.

"Mohla by teoreticky nastat situace, kdy ohrožení nebude dosahovat značného rozsahu, avšak současně jej nebude možné odvrátit ani při zvýšeném úsilí činnosti orgánů. Nemuselo by potom být možné vyhlásit ani stav nebezpečí, ani nouzový stav," varoval resort Aleny Schillerové.

Zmíněné námitky do značné míry souzní s kritikou, o níž se debatovalo na Legislativní radě vlády. "V podstatě ano a každý si k tomu řekl ještě své," řekl Aktuálně.cz další člen rady Jan Kudrna. Bude tak na poslancích, aby se s těmito připomínkami vypořádali a schválili oba Hamáčkovy návrhy v bezproblémové podobě.

Z předlohy nicméně zmizel jeden podstatný bod, jenž také vzbuzoval nesouhlas v připomínkovém řízení i u vládních legislativců. Podle něj se mohly kvůli krizovému stavu bez omezení opakovaně odložit sněmovní, prezidentské, krajské i komunální volby. Nakonec v návrhu zůstala možnost, aby se volby posunuly nejdéle o půl roku proti původnímu termínu.