Hamás hlásí úspěch, na Západě roste antisemitismus
Publikováno: 1.11.2023
Co spojuje arabské islamistické kruhy, krajní pravici, krajní levici, náboženské fundamentalisty a řadu vysokoškolských studentů a profesorů? Antisemitismus v západním světě nezmizel, jen byl, byť jen dost těžko, skrývaný. Útok Hamásu na Izrael a následná odveta v Gaze najednou znamenaly cosi jako prolomení hráze. Málokdo řekne, že je antisemita. Přinejmenším ne západní člověk, který je dbalý své pověsti. Odpor k Židům sám pro sebe pojmenovává jako protest proti „sionismu“ a péči o svobodu a blaho palestinského lidu. Radikální islámské komunity, které uspořádaly masové protiizraelské demonstrace v západních metropolích, si ale na takové rozlišování už moc nehrají. Heslo „od řeky k moři“ znamená, že se na území mezi Jordánem a Středozemním mořem musí něco udělat s desetimilionovou populací žijící v Izraeli. Nejspíš tedy zabít a vyhnat. Západní intelektuální vrstvy ale dál trvají na tom, že jsou „jen“ proti neokolonialismu a sionismu. Když americký profesor s potměšilým výrazem, aniž by se styděl, před objektivem strhává letáčky s fotografiemi Hamásem unesených rukojmí, sotva je to ale boj proti kolonialismu. A když norská studentka třímá plakátek, na kterém je Davidova hvězda v odpadkovém koši a slogan vyzývá k „úklidu“, a po dotazu, co se podle ní stalo 7. října, následuje dlouhé a rozpačité ticho, nesvědčí to o hlubokém pochopení čehokoli. Protižidovské výhrůžky Od New Yorku po Londýn, Paříž a odlehlé ruské republiky se židovské komunity potýkají s nenávistí a fanatismem, které se často rozhoří vždy, když vypukne konflikt na Blízkém východě. Redakce Hlasu Ameriky posbírala názory několika odborníků. „Je jen smutnou skutečností, že kdykoli dojde ke konfliktu mezi Izraelem a Palestinci, Židé ve všech částech světa trpí nějakou mírou násilí motivovaného nenávistí,“ říká Heidi Beirich, spoluzakladatelka organizace Global Project Against Hate…