Havárie soudce Fremra. Zatajil, že odsoudil 145 emigrantů. Měl by sám odstoupit
Publikováno: 8.8.2023
KOMENTÁŘ / Je dobře, že prezident Petr Pavel odložil jmenování Roberta Fremra. Pochybnosti kolem jeho nominace na ústavního soudce narůstají a netýkají se jen působení v taláru za totalitního režimu. Medvědí službu dělají hlavě státu někteří její konzultanti, kteří Fremrovu činnost bagatelizují. Prezident vyslyšel stupňující se kritické ohlasy na minulost Roberta Fremra a chce si před rozhodnutím, zda ho jmenuje soudcem Ústavního soudu, prověřit jeho rozhodování v době normalizace. Ještě závažnější kauzou než propíraný případ „Olšanských hřbitovů“ je Fremrova čilá aktivita při odsuzování emigrací. 105 procesů s emigranty Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) vydal prohlášení, že přezkoumá působení soudce Fremra v rámci komunistické justice v letech 1982 až 1989. Soustředí se na dvě kauzy. První případ označovaný jako „Olšanské hřbitovy“ je z roku 1988. Důkazní materiál použitý v soudním procesu se čtyřmi obviněnými manipulovala Státní bezpečnost, což Fremr zpochybňoval s tvrzením, že o ničem nevěděl. K této kauze se v Archivu bezpečnostních složek nachází sedm kartonů archivních materiálů, které doposud nikdo systematicky nestudoval. Fremr tehdy odsoudil tři mladíky za poškození hrobů sovětských vojáků a další výtržnosti a udělil podmíněný trest pro matku údajného „ideového vůdce“ skupiny Alexandra Ereta, odsouzeného na šest let. Ten dnes žije v Rakousku a tvrdí, že šlo o vynucené přiznání, podobně jako v případě jeho matky. Jedná se o složitý případ, který veřejně otevřelo několik bývalých disidentů dva týdny poté, kdy Fremrovu nominaci projednal senátní Ústavně-právní výbor a doporučil ji. Z popudu ministra spravedlnosti je možné kauzu znovu otevřít a prověřit, co případně může mít reálný základ a co je nezákonný balast…