Havel, Gott i Pohlreich. Češi v průzkumu odkryli své vzory i problém se sebevědomím

#Ekonomika

Publikováno: 27.2.2021

Češi se podle nového průzkumu považují za málo sebevědomý národ. Podle 54 procent dotázaných je jejich sebevědomí nižší, než by mělo být. Jen čtvrtina lidí si myslí, že je na zdravé úrovni. A naopak desetina - a to zejména ve věku 18 až 24 let - se domnívá, že Češi jsou sebevědomější, než by měli být.

Sebevědomí na desetibodové škále respondenti ohodnotili v průměru známkou 6,36. Sami sebe přitom lépe hodnotí muži a také lidé ve věku mezi 55 a 65 lety.

"Výzkum potvrdil, že Češi mají většinou tendenci své sebevědomí podceňovat. Ve chvíli, kdy mají hodnotit sami sebe, volí průměrně o čtyři procenta horší známku, než jak si myslí, že by jejich sebevědomí hodnotili ostatní. Pokud už ale někteří dávají svému sebevědomí lepší známku, považují rovněž za zdravou jeho výrazně vyšší míru než ostatní," popisuje Adéla Denková z projektu Česko v datech.

Míra sebevědomí a osobní síly Čechů roste dle průzkumu s počtem prožitých zátěžových situací. Jde hlavně o těhotenství, narození a výchovu dětí, stavbu domu nebo domácí péči o postižené či seniory. Mezi náročné životní situace spojené s růstem osobní síly patří rovněž záchrana života nebo zažití povodně či požáru.

Vlastní odolnost také respondentům posílily situace jako rozchod s partnerem či partnerkou, změna zaměstnání anebo začátek života v nové zemi.

Zdroj: Ipsos, Česko v datech

Svou osobní sílu zvládat náročné životní situace Češi považují naopak za nadprůměrnou. Pomáhá jim v tom především rodina - jako hlavní zdroj sebevědomí a osobní síly ji označilo téměř šest z deseti respondentů.

Druhá příčka patří přátelům. Motivaci dále se překonávat dodává lidem pocit, že zvládli náročný úkol nebo práci, který jako hlavní motivaci uvedlo 73 procent dotázaných.

Pochvalu od ostatních ale za hlavní zdroj motivace považuje jen 18 procent respondentů a například konstruktivní kritiku jako nejdůležitější motivační prvek vnímá jen šest procent Čechů.

Havel, Gott i Pohlreich

Za příklad silných a sebevědomých Čechů dotázaní na prvních místech - tedy ve třetině případů - uvedli politiky. Nejčastěji se objevují jména Václav Havel, Tomáš Garrigue Masaryk, ale také premiér Andrej Babiš. Na druhém místě (14 %) volí Češi hudebníky, kterým dominuje Karel Gott. Třetí místo patří sportovcům (10 %) v čele s Jaromírem Jágrem.

V těsném závěsu za nimi figurují historické osobnosti (9 %), mezi kterými zaujímají první dvě příčky Karel IV. a Jan Hus.

Politika dominuje (27 % případů) rovněž v situacích, kdy podle Čechů národ prokázal své sebevědomí. A to zejména v kontextu listopadu 1989 nebo srpna 1968. Druhé místo s 12 procenty sdílí pandemie koronaviru spolu s válkami všeobecně. Třetí nejčastější ukázkou národního sebevědomí jsou sportovní události všeobecně (10 %).

Zdroj: Ipsos, Česko v datech

"Zajímavé je, že 45 procent dotázaných, tedy téměř polovina, si nedokázalo vybavit žádnou situaci, v níž by Češi jako národ prokázali své sebevědomí a osobní sílu," doplňuje Denková.

Nízkou míru národní hrdosti ukazuje i loňský výzkum World Values Survey, podle kterého je na svou zemi hrdých jen 74,6 procenta české populace. Mezi evropskými zeměmi je to pátý nejhorší výsledek. Méně než my jsou na svou národnost pyšní už jen v Německu, Bosně, Makedonii, Švýcarsku a Andoře.