Havlíček bez odhlasování vládou plánuje k jadernému tendru oslovit i Rosatom

#Domácí

Publikováno: 25.3.2021

Experti ministerstev vnitra a zahraničí, kontrarozvědky BIS, rozvědky ÚZSI, Vojenského zpravodajství a Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) vloni na podzim vládu varovali, že připravovaný tendr na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany za minimálně 200 miliard korun neodráží hrozby, před nimž tajné služby varují. A už poněkolikáté důrazně doporučili, aby vláda neoslovovala ruský Rosatom. V případě, že by tendr vyhrál, podle nich hrozí, že režim Vladimíra Putina použije největší zakázku v historii Česka k vydírání státu. 

"Za optimální a jediný skutečně bezpečný postup pro zajištění bezpečnostních zájmů státu v souladu s dokumenty schválenými vládou považuje pracovní skupina neoslovit v tendru uchazeče identifikované ve vládních dokumentech jako rizikové. Tento postup pracovní skupina doporučuje," uvádí mimo jiné analýza, kterou jako první zveřejnil Radiožurnál. Aktuálně.cz ji má k dispozici. Rusko a Čínu předem nezmiňuje. V utajených vládních dokumentech se však mluví přímo o těchto zemích..

Přesto podle několika zdrojů Aktuálně.cz a Respektu blízkých jadernému tendru ovšem ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) zvažuje plán, který - pokud se uskuteční - bude fakticky znamenat, že polostátní firma ČEZ na příkaz jeho ministerstva ruský Rosatom v nejbližší době osloví a zašle mu zadávací dokumentaci. A to bez toho, že by to odhlasovala vláda. Zdroje redakcí vzhledem k vysoké citlivosti věci chtějí zůstat v anonymitě.

Havlíček podle nich pracuje s myšlenkou, že ČEZ na pokyn ministerstva průmyslu zadávací dokumentaci čítající pět tisíc stran zašle celkem čtyřem uchazečům z USA, Francie, Jižní Koreje a právě Ruska. Přiložen bude jakýsi bezpečnostní dotazník, v němž se bude ptát na to, co tajné služby určily jako problém. Zároveň budou materiály avizovat, že nejde o formální oslovení do tendru, ale jen průzkum terénu.

To tvrdí Havlíček i v oficiálním vyjádření pro Aktuálně.cz a Respekt. "Oficiální zahájení tendru bude poté, co obdržíme podklady, které od potencionálních účastníků požadujeme. V tuto chvíli zahajujeme proces bezpečnostního posouzení, konečný seznam uchazečů a souhlas se zahájením tendru učiní vláda, poté, co bude mít od všech požadované podklady. Na harmonogramu se nic nemění," uvedl ministr.

Opozice i experti se ale obávají, že zaslání zadávací dokumentace Rosatomu stát přesto právně zaváže a v případě, že by se ruskou firmu následující vláda rozhodla za rok do soutěže nepřizvat, vystaví stát riziku soudům o odškodnění.

"Je to naprosto skandální. Jde o jasné obcházení usnesení vlády," řekl například opoziční poslanec Jan Lipavský (Piráti).

Oslovení uchazeči by dle plánu měli na vypracování odpovědí v dotazníku šest měsíců, což by finální rozhodnutí o tom, kdo se bude moci tendru nakonec zúčastnit, odsunulo až po podzimních parlamentních volbách.

Ostatně to již jednou nadnesl premiér Andrej Babiš (ANO), když loni v listopadu prohlásil, že tendr není připravený a současná vláda by o něm do letošních podzimních voleb už rozhodovat neměla. Zastavení příprav se ovšem nelíbí Miloši Zemanovi, který bude mimo jiné po volbách rozhodovat o tom, kdo bude pověřen sestavením vlády. Zemanův poradce Martin Nejedlý krátce po Babišově podzimním výroku odcestoval do Ruska jednat s blízkým poradcem Vladimíra Putina. Po návratu z Moskvy popíral, že by se tam o tendru bavili. Česká vláda v jeho přípravě pak pokračovala. 

Podle nynější Havlíčkovy varianty má být posléze vyhlášena druhá fáze trvající dalších šest měsíců, na jejímž konci uchazeči dodají kompletní nabídky. Půjde tak celkově o dvanáct měsíců, po nichž by mělo být jasno, kdo dostane možnost se do tendru přihlásit. O tom už ale nebude rozhodovat stávající kabinet.

Varianta, že vláda z tendru Rusko předem jasně nevyloučí, má mezi nynějšími ministry své odpůrce. Veřejně se proti tomu vymezil ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD), jehož odvolání následně začal žádat prezident Miloš Zeman. Problém s tím ale podle zdrojů redakcí má například i ministr školství za hnutí ANO Robert Plaga. Premiér Andrej Babiš záležitost nekomentuje.   

To, že výslednou podobu tendru nemusí schvalovat vláda, ale jen jeho ministerstvo, v únoru připustil Karel Havlíček pro Radiožurnál. "Je třeba si uvědomit, že pokud by to šlo na vládu, musí se to projednávat v režimu tajné. A nedovedu si představit, jak bychom to dnes schvalovali v režimu tajné, protože vláda dnes jedná jenom on-line," zdůvodňoval to Havlíček. Ovšem pravdou je, že ministři neměli problém se od té doby sejít i osobně.

Následně v březnu Havlíček po jednání s opozicí a šéfem Bezpečnostní informační služby (BIS) Michalem Koudelkou znovu otočil a sdělil, že o účasti Ruska v tendru vláda rozhodovat bude. Nynější variantu dle zdrojů redakcí chce podávat tak, že o faktické zahájení tendru ještě nejde. 

Dostatečně jste nezdůvodnili, že tendr nebude protizákonný, varuje EU

Vedle toho hrozí, že pokud by vláda skutečně Rusko do tendru přizvala, zruší výběrové řízení Evropská komise. Jde o právní problém, na který insideři blízcí přípravě největší zakázky v historii Česka mimo záznam poukazují už několik měsíců a v oficiální korespondenci ho zdůraznil i vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).

Nyní to v dopise ministerstvu průmyslu potvrdila i Evropská komise, jež bude ve finále posuzovat, zda polostátní firma ČEZ vybírá pro dostavbu Dukovan partnera, legálně. Pokud nazná, že nikoliv, může soutěž zrušit.

Česko totiž nechce tendr vypisovat v mantinelech zákona o veřejných zakázkách. Slibuje si od toho méně byrokracie a větší flexibilitu. Legislativa to za určitých okolností připouští. Využívá toho například ministerstvo obrany, aby se vyhnulo tomu, že armádě techniku dodají nepřátelské mocnosti. Má to ale dvě podmínky: musí jít o bezpečnost státu, a navíc neexistuje možnost to vyřešit jinak. 

Tři na sobě nezávislé zdroje Respektu a Aktuálně.cz potvrdily, že 12. března dorazil na ministerstvo průmyslu e-mail z Evropské komise, který vládu varuje, že dostatečně neprokázala, že splňuje už první podmínku. Pokud se to vládě nepovede napravit, zakázka, která má pomoci vyřešit energetickou budoucnost Česka, může na paragrafech ztroskotat. 

České tajné služby připuštění Ruska a Číny k jaderné zakázce v oficiálních analýzách skutečně označily za hrozbu, což by výjimku ze zákona pro tendr ospravedlňovalo. Vláda ovšem dodnes definitivně nerozhodla, že tyto mocnosti vyloučí. Evropská komise tak varuje, že nevidí dostatečné důvody, proč kvůli bezpečnosti chce kabinet soutěž vypisovat mimo režim zákona o veřejných zakázkách, když zároveň nevyužije možnosti v takovém případě vyloučit Čínu a Rusko. 

Ministr průmyslu Havlíček vystupuje proti vyřazení Ruska ze zakázky dlouhodobě. Argumentuje tím, že vyšší konkurence v soutěži zajistí výslednou nižší cenu. Nicméně to už před několika týdny popřel přímo vládní zmocněnec pro jádro Jaroslav Míl.

Velkým zastáncem ruského Rostomu jako dodavatele nového reaktoru je prezident Miloš Zeman. Ten nyní požaduje odvolání ministra zahraničí Petříčka, který jako jediný z ministrů otevřeně říká, že by stát měl předem Rusko a Čínu vyloučit. "Můj názor je, že by bezpečnostní výjimka měla být uplatněna. Z mého pohledu nejčistší způsob je uplatnit ji na začátku celého procesu výběru dodavatele nových bloků v Jaderné elektrárně Dukovany," uvedl Petříček.

Havlíček po lednovém jednání s opozicí, která tendr kvůli bezpečnostním hrozbám blokuje, řekl, že by bylo možné vyloučit předem Čínu. Nicméně české tajné služby i bezpečnostní experti varovali před oběma mocnostmi - čili i Ruskem.

Před konfliktem klíčové zakázky s paragrafy varoval i antimonopolní úřad

Signály o tom, že cesta, jakou v případě klíčového tendru vláda kráčí, se může střetnout s Evropskou komisí, mají ministři už od roku 2018. Tehdy je varovala místopředsedkyně antimonopolního úřadu Eva Kubišová. Na zasedání Stálého výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů (SVVJN) - který tendr připravoval - dokonce donesla seznam judikátů Soudního dvora Evropské unie, u něhož se v podobných případech pokoušely jiné státy bránit proti rozhodnutí EU.

Dle Kubišové zamítavé verdikty dokazovaly vysoké riziko, že její vlastní úřad či Evropská komise tendr nakonec smetou. Redakce má její soupis k dispozici. Sama Kubišová Aktuálně.cz řekla, že si na materiál nevzpomíná.

Antimonopolní úřad, část jehož vedení nyní policie vyšetřuje kvůli podezření z možné korupce, na žádost ČEZ následně loni v červnu vypracoval opačné stanovisko - a možnost vyhnout se zákonu o veřejných zakázkách připouští. Potvrdil to mluvčí ÚOHS Martin Švanda. Pod vyjádřením je podepsaný Hynek Brom, první zástupce tehdejšího šéfa úřadu Petra Rafaje a kolega Evy Kubišové. "Výše naznačené skutečnosti by skutečně mohly být použitelným důvodem pro uplatnění výjimky," odepsal firmě ČEZ Brom.

"Aplikovatelnost výjimky a možnost postupu mimo režim zákona o zadávání veřejných zakázek byla projednána s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže," praví tak dnes první prováděcí smlouva, dle které má obří zakázka probíhat.

Ve finále ale soulad tendru se zákonem antimonopolní úřad bude posuzovat znovu. Poslední slovo v tom bude mít jeho nový předseda Petr Mlsna. Toho vláda dosadila potom, co ho za svého favorita označil prezident Miloš Zeman.

Hamáček: Nezapracování připomínek tajných služeb tendr ohrožuje

Jak možný konflikt se zákonem, Evropskou komisí i varováním bezpečnostních složek vláda vyřeší, zatím stále není jasné. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) v dopise směřovaném Havlíčkovi vloni zdůraznil, že pokud připomínky bezpečnostní komunity nebudou do tendru zapracované, ohrožuje to následně možnost použití zmiňované výjimky.

"Důsledné zapracování je důležité nejen z pohledu bezpečnosti státu, ale také proto, aby byl naplněn zákonný důvod pro využití bezpečnostní výjimky ze zákona o zadávání veřejných zakázek a byla tak zajištěna možnost postupu podle této výjimky, což je klíčovým zájmem státu i investora," napsal v průvodním dopise Hamáček.