Herečka, která prý vyzařovala zvrácenou smyslnost, získala Oscara za roli královny Alžběty II.
Publikováno: 2.9.2024
PORTRÉT / Francouzské dokumenty o umělcích (převážně anglických a amerických), jak je nyní vysílá Česká televize, mají jednu výhodu – své protagonisty zachycují jednak bez svatozáře, jednak v rámci možností seriózně, aniž by se opíraly o senzacechtivý náhled. Více než drby ze soukromí je zajímá tvůrčí dráha. Nyní přichází na řadu anglická herečka Helen Mirrenová, její portrét Neuvěřitelně silná uvádí ČT art v pondělí 2. září od 22.40. (a v repríze ve středu 4. 9. po půlnoci od 00.05). Hned v prvních vteřinách se dovíme, že Helen Mirrenová - na konci července oslavila devětasedmdesáté narozeniny – patří mezi herecké chameleony. Upoutala totiž v eroticky vypjatých rozprávěnkách (Caligula), shakespearovsky sytých dramatech (Excalibur), dokonce ztělesnila nedávnou zesnulou anglickou královnu (Královna). Za tuto roli ve filmu Stephena Frearse dokonce získala Oscara. Režisér Nicolas Maupied, od něhož jsme již viděli portréty Daniela Day Lewise a Barbry Streisandové, měl štěstí: vedle archivních záběrů se mohl opřít také o nynější výpovědi své hvězdy, která tak diváka provází svým životem a komentuje jeho jednotlivé zvraty. A oceníme, že podobně jako tvůrci tohoto dokumentu se i samotná Mirrenová vyhýbala jednostrunné idylizaci svých postav, dokázala je obdařit vášnivým člověčenství, byť by se za ním skrývala odtažitost, chlad či přímo zlovůle. A až na závěr se dotkla svého původu. I když z otcovy strany se mohla pochlubit ruskými šlechtickými kořeny (ostatně původní příjmení Mironov/Mironoff k Rusku přímo odkazuje), stejně její rodina žila spíše v hmotné nouzi nežli nadbytku, takže stěží se divit, že otec zastával vyhroceně levicová stanoviska blízek komunismu. Přesto Helen nechal zapsat do církevní školy.