Historici otevřeli obálku se slovy TGM. Opravili datum jejich záznamu
Zapečetěnou obálku s údajně posledními Masarykovými slovy v pátek po otevření na zámku v Lánech na Kladensku prověří experti.
Publikováno: 19.9.2025
Experti nezpochybnili pravost zápisu posledních slov T. G. Masaryka, uvedli po otevření obálky. Vzkaz v roce 1934 zaznamenal Masarykův syn Jan.
Dopis s údajnými posledními slovy T. G. Masaryka zřejmě není z roku 1937, řekla historička z Masarykova ústavu. Odhaduje, že vzkaz bude z léta 1934.
Zapečetěnou obálku s údajně posledními Masarykovými slovy v pátek po otevření na zámku v Lánech na Kladensku nejprve prověřili experti.
Jde o pět stránek na zažloutlém papíru a po prvotním zkoumání se ukázalo, že text je autentický.
Masaryk text - jak se v pátek ukázalo psaný v angličtině - nadiktoval svému synu Janovi, odborníci z Masarykova ústavu a Národního archivu dokument porovnají s rukopisem Jana Masaryka. Experti potvrdili, že jej skutečně psal Masarykův syn Jan.
První československý prezident zemřel v Lánech 14. září 1937. Dokument předal Národnímu archivu 19. září 2005 tajemník Jana Masaryka Antonín Sum s pokynem uchovat ho dvě desetiletí.
Pavel řekl, že lidé mají tendenci si s odstupem času historické osoby a události idealizovat. Masaryk byl podle něj ale živý člověk a měl i chyby. Ukázal ale svou houževnatost v dosažení cíle, kterým bylo samostatné Československo, dodal současný prezident.
Masaryk podle Pavla kladl velký důraz na hodnoty, které se někdy staví do abstraktní roviny, jako je pravda nebo vlastenectví. "Možná i v kontextu nadcházejících voleb by bylo dobré připomenout jednu z jeho oblíbených tezí, že vlastenectví je láskou k vlastnímu národu, ne nenávistí k těm ostatním, to bychom si možná měli připomenout," řekl Pavel s poukazem na říjnové sněmovní volby.