Historická spravedlnost, nebo privilegia? Na Novém Zélandu se opět bojuje o práva původních obyvatel
Publikováno: 25.11.2024
ANALÝZA / Nový Zéland zažil minulý týden největší protesty původních obyvatel v historii. V úterý demonstrovalo před parlamentem na dvaačtyřicet tisíc lidí, z velké části Maorů, kteří v pětimilionové zemi tvoří necelých dvacet procent obyvatel. Důvodem protestu, jemuž předcházel devítidenní pochod napříč Novým Zélandem, byl návrh zákona malé koaliční strany ACT týkající se Smlouvy z Waitangi. Tento dokument podepsaný v roce 1840 zástupci britské koruny a zhruba pěti sty čtyřiceti maorskými náčelníky ustanovil základní principy koexistence evropských kolonistů a původních obyvatel. Zatímco až do konce 60. let byla smlouva centrálními vládami ve Wellingtonu z velké části ignorována, v následujícím obdobím se stala základem pro postupné navracení a rozšiřování maorských práv. Smlouva ovšem nikdy nebyla kodifikována zákonem, což dalo soudům volnou ruku v její interpretaci. Libertariáni z ACT tvrdí, že chtějí svým návrhem tento stav změnit a zároveň zabránit tomu, aby byla smlouva podle jejich mínění „zneužívána“ pro údajné zvýhodňování Maorů. Původní obyvatelé v tom naopak vidí snahu zvrátit desítky let pozitivního vývoje, který dříve utlačovanou skupinu proměnil v sebevědomého a svébytného hráče na novozélandské kulturní i politické scéně. Rovnost bez ohledu na původ Předseda ACT David Seymour, který je mimochodem sám maorského původu, tvrdí, že má jeho návrh především zajistit rovnost všech novozélandských obyvatel bez ohledu na jejich etnický původ. Představený zákon by po takřka dvou stoletích konečně přesně definoval principy obsažené ve smlouvě podepsané ve dvou různých jazykových verzích – maorské a anglické – které se od sebe ovšem zásadně liší a jejich interpretace tedy může být značně rozdílná. Soudy pak podle Seymoura „vytvořily pravidla, které byly použity k ospravedlnění…