Historik Smetana: Beneš dal lidem falešný pocit, že Sovětského svazu se není třeba bát
Publikováno: 21.5.2024
ROZHOVOR / „Edvard Beneš se iluzemi o sovětské dobré vůli nechával unášet více než jiní. Nad některými jeho výroky před sovětskými představiteli tak doslova zůstává rozum stát,“ říká v rozhovoru pro FORUM 24 o druhém československém prezidentovi historik Vít Smetana z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. Povídali jsme si o tom, kde se v Benešovi vzala „láska“ k Sovětskému svazu, čím přispěl k syndromu ohnuté páteře českého národa nebo o tom, jaký postoj by dnes Beneš zaujal k válce Ruska proti Ukrajině. „K Benešovi mám řadu výhrad, ale přeci jen to nebyl sovětský či ruský agent, který by v každé politické konstelaci zaslepeně papouškoval jakýkoli propagandistický výrok přicházející z Kremlu,“ říká historik. V souvislosti s válkou Ruska proti Ukrajině se častěji než dřív mluví o bývalém prezidentu Edvardu Benešovi jako o někom, kdo nás vehnal do náruče Sovětského svazu. Jak důležitou roli v tom skutečně sehrál? Dost možná by k orientaci na Sovětský svaz v nějaké podobě došlo stejně, ale Beneš jí se svou autoritou dodal legitimitu a většině obyvatelstva falešný pocit, že se vlastně není čeho bát. Proč byl z návštěv Sovětského svazu tak nadšený? Při své první návštěvě v roce 1935 ještě jako ministr zahraničí zjevně uvěřil Potěmkinovým vesnicím, které mu sovětští představitelé ukazovali. Měl pocit, že spatřuje důkazy o ekonomické rovnosti, které bylo konečně dosaženo, byť revoluční cestou. No a potom za války, při návštěvách v prosinci 1943 a v březnu 1945… Čím si tehdy Stalin získal jeho důvěru? To máte těžké: Stalin si dokázal…