Hitlerova kampaň slavila u západního publika úspěch. Je až zarážející, jak podobné argumenty používá Putin
Publikováno: 1.10.2024
KOMENTÁŘ / Dnes je tomu přesně 86 let od chvíle, kdy Československo muselo dle nařízení Mnichovské dohody začít potupně vyklízet pohraničí. Na oné údajné zradě západních velmocí mají lví podíl českoslovenští politici v čele s Edvardem Benešem, kteří dlouho dopředu potajmu s výměnou území za mír souhlasili, ale domácímu publiku tak jaksi opoměli říct. Hitlerova kampaň proti ČSR vedená už v podstatě od jeho nástupu k moci, slavila u mnohého západního publika úspěch. Je až zarážející, jak podobné argumenty používal a používá ruský diktátor proti Ukrajině. Každé výročí vybízí ke vzpomínání. Česká historická paměť je formována právě pocit zrady velmocí, který sice má své pravdivé jádro, ale zároveň maskuje, jak neblahou roli sehrála naše vlastní politická reprezentace. Západní vzpomínání pak je často zase zploštělé na události ze sprna a září roku 1938. Jenže ona tzv. mnichovská krize nepřišla jako blesk z čistého nebe. Německo se o obhajobu pacifikace ČSR snažilo velice cílevědomě už od roku 1933. Malý stát ohrožující Německo Dávno před tím, než přišel argument národní sounáležitostí s utlačovanými sudetskými Němci, tak se v Německu hledaly především bezpečnostní záminky. V roce 1934 vyšel v populárně naučeném časopise Zeitschrift für Geopolitik v článku „Zur Theorie der Raumdarstellung“ obrázek, na kterém je vyobrazeno Německo ohrožované bombardéry startujícími z ČSR. Popisek praví: „Malý stát ohrožující Německo.“ V roce 1935 pak vyšly pohlednice s titulky „Wer braucht Sicherheit im Südosten?“ a „Wer braucht Sicherheit im Osten?“, které vyobrazovaly obří vojenské formace připravené zaútočit na Němce z území ČSR a Polska. Jenže…