Hlas ze Slovenska. Proč podporuji Ukrajinu a vystupuji na demonstracích
Publikováno: 7.3.2025
KOMENTÁŘ / Už od dětství mne zajímají dějiny lidstva a osudy národů. Chemie nebo fyzika mi nikdy nic neříkaly. Studoval jsem střední školu technického zaměření, ale bylo to jen trápení. Historii jsem však miloval a po maturitě jsem se rozhodl, že svoji vášeň chci rozvíjet. Přihlásil jsem se na univerzitu, učil jsem se, jak porozumět dějinám i společenskému dění, analýze současnosti. Svoboda a demokracie mi nejsou lhostejné. Po ukončení studia bylo obtížné najít si v tomto oboru práci, ale po roce hledání jsem dostal nabídku věnovat se dějinám totalitních režimů v Československu způsobem sbírání svědectví přeživších obětí zločinů nacismu a komunismu. Tato práce vyžaduje hodiny strávené výzkumem archivních pramenů a čtením odborných prací. Dělal jsem rozhovory s lidmi, kteří přežili holokaust a uranové doly nebo byli vězněni v Leopoldově. Dokonce tam byl člověk, který bojoval ve Slovenském národním povstání, dostal se do německého zajetí a v 50. letech ho ještě komunisté poslali do uranových dolů na Jáchymovsku. Ještě i dnes existují režimy, které se v ničem neliší od nacismu a komunismu a páchají těžké zločiny na vlastních občanech. Při mojí práci je přímo nemožné zavírat před tím oči, jen si číst o zločinech a nečinně sedět v teple domova. Nejprve jsem začal chodit na malá shromáždění, která měla za cíl upozornit na porušování základních lidských a občanských práv v různých zemích, a přispíval jsem též na různé sbírky. V létě roku 2019 jsem byl požádán, abych ukázal Bratislavu dvěma mladým ukrajinským studentům, kteří přišli o rodiče ve válce,…