Hlavní odpor vedli Němci. Lídři EU se pohádali o zastropování plynu, to zatím nebude
Prezidenti a premiéři států EU v Bruselu pouze vyzvali svoje ministry a Evropskou komisi, aby dál studovali možnost snížení ceny plynu.
Publikováno: 21.10.2022
Evropská rada s tímto závěrem přišla po druhé hodině ráno po desetihodinové debatě, které dominovala otázka, jestli má komise dostat za úkol přijít s návrhem na oddělení ceny zemního plynu od elektřiny a navrhnout strop alespoň na plyn pro elektrárny. Původní verze závěrečného komuniké ze summitu právě takové zadání obsahovala - komise v ní byla vyzvána "navrhnout" strop na plyn pro výrobu elektřiny.
Teď má Brusel "urychleně přijít s konkrétními řešeními", které mají srazit cenu plynu, aniž by byla ohrožena jeho dodávka do Evropy. Mezi nimi má být i jeho možné zastropování pro elektrárny. Nově ho má doprovodit "analýza nákladů a přínosů" takového kroku.
Většina zemí EU, konkrétně patnáct v čele s Francií, si zastropování plynu přeje. Proti tomu se od počátku staví Berlín a v jeho vleku také Evropská komise. Německo, které vyrábí většinu energie z plynu, má obavy o ztrátu zisků pro svoje elektrárny, pokud by se cena plynu regulovala, a z následných dopadů dorovnávání na veřejné rozpočty. Současný stav, kdy náklady na drahý plyn nesou všichni, Německu vyhovuje.
Německou skepsi vůči zastropování dlouhodobě sdílí další výrobce energie z plynu, Nizozemsko. Na summitu se k nim přidal Viktor Orbán, jenž nechce možným snížením ceny ohrozit dodávky plynu z Ruska, který Maďarsko odebírá. Cena plynu v Evropě momentálně klesá. Ve čtvrtek se prodávala jedna megawatthodina za 64 eur (asi 1570 korun), což je podstatně méně oproti rekordům nad 200 eury (necelých pět tisíc korun) z poloviny léta.
Z místy vypjaté debaty se podařilo lídrům vybruslit odkazem, že hledání efektivního řešení, jak zkrotit cenu plynu, teď převezmou ministři EU odpovědní za energetiku. Ti se sejdou hned příští úterý a předsedat jim bude český šéf resortu průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Německý kancléř Olaf Scholz podle diplomatických zdrojů během večera požadoval, aby se debata nechala jen na lídrech, kteří rozhodují jednomyslně, a kdokoliv z nich tak může dohodu shodit ze stolu. Scholz nakonec ustoupil, při odchodu ze summitu ale serveru Politico řekl, že když se ministrům "nepodaří pokročit, evropští lídři se budou muset k věci vrátit" v listopadu na ad hoc summitu.
Oproti zastropování politici sedmadvacítky podpořili společné nákupy plynu a zásahy do indexu na nizozemské burze TTF, která je pro tvorbu ceny plynu v Evropě klíčová. Oba kroky navrhla tento týden Evropská komise a proberou je ministři energetiky příští týden. Souhlas lídrů EU získal i návrh Bruselu na nouzový režim, který by zemím garantoval dodávky plynu od sousedů, pokud by jej samy neměly. Dohodu se stejným obsahem nyní dojednává pro Česko Síkela s Německem.
Lídři EU nevyloučili, že by se kvůli dorovnávání drahých energií sedmadvacítka opět společně zadlužila, jako se to stalo během pandemie covidu-19. Ochota nejbohatších zemí EU pro to ale není veliká. Závěry summitu říkají, že by unie měla využít "relevantní nástroje" na národní i unijní úrovni, jak pomoci ohroženým domácnostem a firmám. Původně komuniké zmiňovalo "všechny existující" nástroje.
Summit EU v Bruselu v pátek pokračuje. Politici proberou další pomoc Ukrajině a dotknou se zahraničněpolitických témat, jako například sankcí na Írán a vztahů bloku s Čínou. Výsledky schůzky okomentuje i premiér Petr Fiala (ODS).