Hodina predátorů. Moderní autoritářství aneb Jak fungují technologičtí conquistadoři
Publikováno: 25.10.2026
ESEJ / Z nedávné četby mě zaujala útlá knížka italsko-švýcarského politologa a spisovatele Giuliana da Empoli Hodina predátorů, jejíž český překlad letos vydalo nakladatelství Bourdon. Autor u nás není úplně neznámý díky svému románovému debutu Mág z Kremlu, vydanému francouzsky v roce 2022 v nakladatelství Gallimard a o rok později pak v českém překladu, rovněž v Bourdonu. Ve Francii se román stal bestsellerem – prodalo se ho přes 320 000 výtisků – a získal Velkou cenu Francouzské akademie. Podle knihy vznikl i stejnojmenný film s Paulem Danem v roli fiktivního kremelského stratéga Vadima Baranova a s Judem Lawem jako Vladimirem Putinem, který letos vstoupil také do českých kin. Román je zajímavý především tím, že není pouhým politickým thrillerem či příběhem o Putinovi, ale i přesvědčivou literární analýzou toho, jak dnes v Rusku funguje moc. Da Empoli mimo jiné ukazuje, že moderní autoritářství nestojí pouze na násilí a strachu jako dříve, ale sofistikovaněji pracuje s emocemi a chaosem, jejichž prostřednictvím manipuluje s veřejným míněním. A především: už nejde jen o to lidem vnutit jednu oficiální pravdu, ale mnohem účinnější je zaplavit veřejný prostor množstvím protichůdných „pravd“, až lidé přestanou věřit, že nějaká pravda vůbec existuje. Politik se tak mění v „režiséra emocí společnosti“, který politiku dokáže proměnit v permanentní inscenaci a manipulaci s realitou. Mág z Kremlu nebyl první knihou, v níž se da Empoli zabýval zákulisím nové politiky. Už ve svém politickém eseji Inženýři chaosu (2019) popsal svět spin doctorů, datových analytiků a politických technologů, kteří se naučili využívat sociální sítě, hněv a polarizaci jako nástroje politického boje. Právě při práci na této knize objevil Vladislava Surkova, Putinova obávaného spin doctora a jednoho z hlavních architektů jeho politického systému, jenž se později stal předobrazem…