Hořící košťata a práskání bičem. Pálení čarodějnic je nejzáhadnějším českým svátkem. Kde má původ?
Publikováno: 30.4.2024
KOMENTÁŘ / Úterní večer hoří po celém Česku slavnostní ohně v rámci takzvaného pálení čarodějnic. Tato oslava patří již několik desetiletí k běžné činnosti mnoha Čechů. Obvykle je chápána jako vítaná příležitost k zábavě a odpočinku před prvním květnovým dnem pracovního klidu. Jen málokdo si ale uvědomuje, že jde o jeden z nejzáhadnějších českých výročních svátků. O jeho původu toho totiž víme jen velice málo. Na konci 19. století popisuje slavný etnolog Čeněk Zíbrt pálení čarodějnic jako zanikající zábavu českých venkovanů. Ve své knize Staročeské výroční obyčeje, pověry, slavnosti a zábavy prostonárodní z roku 1889 přemítá nad tím, zda se vůbec ještě „v některých místech českoslovanských udržuje“. Pálení čarodějnic je podle něj cizím zvykem původem z Německa, který je slaven především v německy hovořících oblastech českých zemí. Zíbrtovo tvrzení potvrzuje i o rok později vydaná kultovní kniha Zlatá ratolest britského antropologa Jamese George Frazera. Ta podrobně popisuje pálení výročních ohňů na mnoha místech v Čechách – vždy se ale jedná o pohraniční oblasti, kde tehdy žili čeští Němci. Germánský, keltský nebo český svátek? Tvrzení odborníků o germánském původu pálení čarodějnic stojí v ostrém protikladu k dnešnímu mainstreamovému chápání, které tuto tradici uměle spojuje s keltským svátkem Beltaine. To je více než historickými fakty ovlivněno současnou oblibou všeho keltského. Germánskému původu svátku by ostatně nahrával také fakt, že je slaven v předvečer svátku svaté Valburgy či Valpurgy. Ta působila v 8. století jako abatyše kláštera v Heidenheimu a proslula jako ochránkyně před čarodějnicemi; její kult byl populární především v Německu. Německý původ této tradice částečně podporují i současné satelitní snímky pálení čarodějnic, každoročně zveřejňované…