Horváthová, Šabatová, Banga, Kostlán. Muzeum romské kultury zve na diskuzní večer do Národního muzea

<p><img width="1584" height="1106" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/11/holomek-havel-1.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="Pavel Štecha / se souhlasem" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/11/holomek-havel-1.jpg 1584w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/11/holomek-havel-1-300x209.jpg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/11/holomek-havel-1-1024x715.jpg 1024w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/11/holomek-havel-1-768x536.jpg 768w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/11/holomek-havel-1-1536x1072.jpg 1536w" sizes="(max-width: 1584px) 100vw, 1584px" /></p>Muzeum romské kultury Centrum Romů a Sintů v Praze pořádá diskuzní večer Romové a disent. Pozvání přijala ředitelka Muzea romské kultury a historička Jana Horváthová, signatářka Charty 77, bývalá předsedkyně Helsinského výboru a bývalá veřejná ochránkyně lidských práv Anna Šabatová, novinář a spisovatel Patrik Banga a novinář a lidskoprávní aktivista František Kostlán. Akce proběhne ve středu 16. listopadu od 17 h v prostorách historické budovy Národního muzea na Václavském náměstí. Třetí a také poslední ze série diskuzí Večery romské paměti je doprovodným programem výstavy Genocida Romů v době II. světové války, která byla k vidění v Národním památníku na Vítkově. Předchozí komponované programy zasazovaly Romy do kontextu protiválečného odboje, aktivistického boje za uznání holokaustu Romů a Sintů včetně likvidace vepřína v Letech u Písku. Téma odporu proti komunismu, které bude představeno v předvečer výročí sametové revoluce, tuto trilogii symbolicky zakončí právě v historické budově Národního muzea. Jeden z prvních dokumentů, které v době normalizace vydávalo lidskoprávní hnutí Charta 77, byl věnován postavení Romů v tehdejším Československu. Co spojovalo svět disentu a romskou menšinu ve vztahu k tehdejšímu režimu? „Rok 1989 znamenal pro velkou část české společnosti osvobození z pout rigidního systému, který dusil veškerou spontánní iniciativu. Co ale listopadový převrat přinesl Romům?“ klade si otázku spisovatel, historik a disident Petr Placák, který diskuzi na téma Romové a disent připravil a sám ji bude moderovat. Centrum Romů a Sintů v Praze v současné době nemá zpřístupněno své sídlo. „Centrum proto pojímáme jako mentální prostor, kde jednotlivé doprovodné programy hostují v prestižních pražských institucích, jakou je např. Národní muzeum. Díky tomu můžeme témata věnující se romským dějinám zasazovat do společenské a společné paměti, “ uvádí jeho vedoucí Olga Vlčková. Centrum bude pro veřejnost otevřeno, jakmile proběhne rekonstrukce a dostavba jeho sídla, vily ve Velvarské ulici v pražských Dejvicích. Vstup na akci je zdarma. Večery romské paměti jsou součástí projektu Centrum Romů a Sintů v Praze, který je finančně podpořen Norskými fondy.