Husité zmasakrovali mnichy, klášter vypálili. Žižka prý viníkovi „za odměnu“ nalil do krku stříbro
Publikováno: 24.4.2024
HISTORIE / „Kláštery jsou peleše lotrovské a že byly založeny zle proti zákonu Kristovu, protože Kristus rozkázal svým učedníkům a skrze ně všem kněžím, aby se nezavírali, ale šli po všem světě, kážíce a křtíce ve jménu Otce, Syna i Ducha svatého,“ píše dobový kronikář husitského hnutí Vavřinec z Březové. „A proto mají věřící všechny kláštery, ať obdarované, ať mnichů žebravých, z kořene vyvraceti a ničiti, aby mniši a bratří šli po celém světě kázat evangelium.“ Husitské bouře přinesly zkázu více než dvěma stovkám českých a moravských klášterů a probošství. Kromě náboženských motivů hnaly „boží bojovníky“ ke krutostem i mnohem prozaičtější důvody – v době polních tažení byly církevní stavby s bohatými sýpkami a sklepy vítaným zdrojem pro doplnění zásob. Během svého řádění neušetřili životy tisíců mnichů a zpustošili mnoho vynikajících uměleckých a literárních děl. A jejich pozornosti bohužel neušel ani klášter v Sedlci, nejstarší cisterciácké opatství v Čechách. Zjevil se mu anděl Kořeny historie kláštera sahají až do poloviny 12. století a jsou obestřené legendou. Když jednou v těchto místech nocoval během své cesty z Olomouce do Prahy olomoucký biskup Jindřich Zdík, zjevil se mu prý ve snu anděl. Ukázal mu mnichy v bílých hábitech a přikázal nechat zde vystavit klášter. A tak se i stalo. Pojmenován byl Sedlec, údajně podle sedla, který měl biskup pod hlavou místo polštáře, když snil svůj neobyčejný sen. Neznámý Mistr sedleckého chrámu pak v letech 1290 až 1320 nechal vystavět katedrálu Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele, a to ve stylu severofrancouzské…