Indonésie a Pákistán: Kam se po volbách vydají dvě asijské velmoci? Je to důležitější, než si myslíme
Publikováno: 10.3.2024
KOMENTÁŘ / V únoru letošního „supervolebního“ roku se rozhodovalo o politickém směřování dvou extrémně důležitých, ale zároveň mediálně poněkud opomíjených zemích. Zatímco ve více než 270 milionové Indonésii byla nejdůležitější přímá volba prezidenta, v jaderném Pákistánu se rozhodovalo o složení parlamentu. Ten má za úkol vybrat příštího předsedu vlády. Ani v jedné z těchto zemí se volby neobešly bez komplikací a obvinění. V Indonésii si už jako tradičně stěžují poražení prezidentští kandidáti, podle kterých docházelo k volebním manipulacím. Vadí jim také fakt, že na viceprezidenta mohl kandidovat syn stávajícího prezidenta Joka Widoda, přestože je mladší, než dovoluje Indonéská ústava. Ještě vážnější jsou obviněni v Pákistánu, kde vůbec nebylo dovoleno kandidovat nedávno svrženému premiérovi Imranu Chánovi a jeho spolustraníci se museli voleb účastnit jako „nezávislí“. Přesto se jim podařilo překvapivě zvítězit a Chánovi příznivci se nyní protesty a blokádami snaží domoci účasti na vládě. Ačkoli se dění v Pákistánu a Indonésii může zdát evropskému pozorovateli vzdálené a těžko pochopitelné, vývoj v obou těchto obrovských státech je důležitý pro celý svět – ať už z hlediska rozšiřování čínského vlivu nebo kvůli prostému faktu, že tradičně nestabilní Pákistán disponuje skoro dvěma stovkami jaderných hlavic. Vítěz s „pestrou“ minulostí V přehlednější situaci se po volbách bezpochyby nachází Indonésie – mladá demokracie, kde se relativně svobodné volby konají od pádu brutálního diktátora Suharta v roce 1998. Od té doby se v zemi vystřídali pouze dva prezidenti, každý na dvě pětiletá volební období, přestože populární prezident Widodo údajně před letošními volbami zvažoval porušit ústavu a ucházet se o…