Invaze na Ukrajinu posunula Moldavsko směrem k Západu. Rusko se tomu ale snaží všemi silami zabránit

<p><img width="1280" height="720" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2023/02/protivladni_demostrace.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="Archiv" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2023/02/protivladni_demostrace.jpg 1280w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2023/02/protivladni_demostrace-300x169.jpg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2023/02/protivladni_demostrace-1024x576.jpg 1024w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2023/02/protivladni_demostrace-768x432.jpg 768w" sizes="(max-width: 1280px) 100vw, 1280px" /></p>Dopady ruské invaze na Ukrajinu lze pocítit bez přehánění po celém světě. Jen málokterou zemi však Putinova agrese proměnila tolik, jako právě Moldavsko. Dvouapůlmilionový stát na východě Evropy stál dlouho rozkročený mezi Západem a Ruskem, útok na společného souseda, který byl pro Moldavsko klíčovým obchodním i politickým partnerem, však otřásl samými základy postsovětského uspořádání v zemi. A umožnil, aby prozápadní prezidentka nastoupila cestu ke vstupu do Evropské unie a možná i do Severoatlantické aliance. Rusové se však svých pozic v Moldavsku nezdávají lehce – financují protivládní demonstrace, vydírají zemi prostřednictvím omezení dodávek elektřiny a podle informací ukrajinských tajných služeb se dokonce pokoušejí svrhnout stávající vládu. Přes Putinovy neúspěchy na Ukrajině navíc zcela nelze ani vyloučit ozbrojený vpád, který už v loňském roce podle všeho plánovali. Falešná neutralita Moldavsko, které bylo až do roku 1991 součástí Sovětského svazu, přijalo po konci studené války oficiální politiku „neutrality“. Ta je dokonce zakotvena v tamní ústavě. V praxi ale tato politika znamenala především přijetí požadavku Moskvy na to, aby se země příliš nesblížila s Evropskou unií nebo Severoatlantickou aliancí. Rusko si uchování Moldavska ve své sféře vlivu pojistilo přítomností zhruba dvou tisíc vojáků v Podněstří. Právě toto poměrně rozsáhlé území na severovýchodě Moldavska se stalo už na začátku 90. let vůbec první „separatistickou“ republikou odtrženou od některého ze států někdejšího SSSR a předznamenalo pozdější ruskou strategii v Gruzii nebo na Ukrajině. „Neutralita“ s sebou přinesla také prorůstání ruské oligarchie do nejvyšších pater moldavské politiky a ekonomiky, což výrazně přispělo k tomu, že je dnes země považovaná za vůbec nejchudší v Evropě. Zmapovány jsou například úzké finanční vazby mezi bývalým prezidentem Igorem Dodonem a ruskými tajnými službami. S touto situací přitom dlouho nic nezmohly ani křehké proevropské vlády, které se prakticky od nezávislosti střídají s těmi otevřeně proruskými. Obrat na Západ Západu nakloněné prezidentce Maie Sanduová, jež v roce 2020 zvítězila na protikorupční platformě a od té doby se pokouší...

#Týdeník FORUM #Moldavsko #Rusko #rusko-ukrajinská válka #Ukrajina

Publikováno: 22.2.2023

Dopady ruské invaze na Ukrajinu lze pocítit bez přehánění po celém světě. Jen málokterou zemi však Putinova agrese proměnila tolik, jako právě Moldavsko. Dvouapůlmilionový stát na východě Evropy stál dlouho rozkročený mezi Západem a Ruskem, útok na společného souseda, který byl pro Moldavsko klíčovým obchodním i politickým partnerem, však otřásl samými základy postsovětského uspořádání v zemi. A umožnil, aby prozápadní prezidentka nastoupila cestu ke vstupu do Evropské unie a možná i do Severoatlantické aliance. Rusové se však svých pozic v Moldavsku nezdávají lehce – financují protivládní demonstrace, vydírají zemi prostřednictvím omezení dodávek elektřiny a podle informací ukrajinských tajných služeb se dokonce pokoušejí svrhnout stávající vládu. Přes Putinovy neúspěchy na Ukrajině navíc zcela nelze ani vyloučit ozbrojený vpád, který už v loňském roce podle všeho plánovali. Falešná neutralita Moldavsko, které bylo až do roku 1991 součástí Sovětského svazu, přijalo po konci studené války oficiální politiku „neutrality“. Ta je dokonce zakotvena v tamní ústavě. V praxi ale tato politika znamenala především přijetí požadavku Moskvy na to, aby se země příliš nesblížila s Evropskou unií nebo Severoatlantickou aliancí. Rusko si uchování Moldavska ve své sféře vlivu pojistilo přítomností zhruba dvou tisíc vojáků v Podněstří. Právě toto poměrně rozsáhlé území na severovýchodě Moldavska se stalo už na začátku 90. let vůbec první „separatistickou“ republikou odtrženou od některého ze států někdejšího SSSR a předznamenalo pozdější ruskou strategii v Gruzii nebo na Ukrajině. „Neutralita“ s sebou přinesla také prorůstání ruské oligarchie do nejvyšších pater moldavské politiky a ekonomiky, což výrazně přispělo k tomu, že je dnes země považovaná za vůbec nejchudší v Evropě. Zmapovány jsou například úzké finanční vazby mezi bývalým prezidentem Igorem Dodonem a ruskými tajnými službami. S touto situací přitom dlouho nic nezmohly ani křehké proevropské vlády, které se prakticky od nezávislosti střídají s těmi otevřeně proruskými. Obrat na Západ Západu nakloněné prezidentce Maie Sanduová, jež v roce 2020 zvítězila na protikorupční platformě a od té doby se pokouší...