Italské poslance pobouřila dovolená izraelských vojáků na Sardinii. Bouří se i místní
Opoziční strany vyzvaly italskou vládu, aby parlamentu podala zprávu o pobytu izraelských vojáků, kteří mají podle médií také policejní ochranku.
Publikováno: 9.9.2025
V hotelu v přímořském letovisku Santa Teresa di Gallura na severu Sardinie je podle deníku Il Fatto Quotidiano ubytováno asi sto izraelských vojáků, na jejichž bezpečnost dohlíží italská policie. Ta je podle místního deníku chrání před protesty, které se před hotelem v předchozích dnech konaly.
"Nechceme na našem ostrově válečné zločince," volali podle agentury APA účastníci demonstrace na Sardinii, kteří kritizovali také plýtvání veřejnými prostředky na ochranu izraelských vojáků.
Podle místních médií se vláda v pondělí oficiálně k této zprávě nevyjádřila, ale agentura ANSA už v neděli s odvoláním na své zdroje napsala, že Izraelci, kteří jsou na Sardinii na dovolené, jsou vojáci a chrání je policie. Jejich bezpečnost je podle ANSA ohrožena kvůli protestům proti válce v Pásmu Gazy.
"Zatímco Španělsko podniká konkrétní opatření, z tisku se dozvídáme, že na Sardinii a v regionu Marche jsou ubytovány desítky izraelských vojáků s policejní ochranou italského státu," řekla v parlamentu sociálnědemokratická poslankyně Laura Boldriniová, která kvůli tomu obvinila vládu Georgii Meloniové ze spoluúčasti na "genocidní politice Izraele".
Španělský premiér Pedro Sánchez v pondělí v oficiálním projevu označil izraelskou ofenzivu v Gaze za genocidu a oznámil sankce vůči Izraeli, které zahrnují zbrojní embargo, zákaz využívat španělské přístavy lodím převážejícím palivo pro izraelskou armádu či zákaz vstupu na španělské území osobám, které se účastní "genocidy, porušování lidských práv a válečných zločinů" v Pásmu Gazy.
Sánchez od začátku války v Gaze v říjnu 2023 patří k nejhlasitějším kritikům toho, co mnozí označují za neadekvátní reakci izraelské vlády na teroristický útok palestinského hnutí Hamás na Izrael, jímž tato válka začala. V pondělí Sánchez připomněl, že jeho vláda útok Hamásu opakovaně odsoudila, a zdůraznil, že vždy bude podporovat právo Izraele na obranu. "Jedna věc je ale bránit svou zemi a druhá bombardovat nemocnice a nechat umírat hlady nevinné děti," řekl španělský premiér.
Z genocidy vůči Palestincům viní Izrael několik zemí, mezinárodní lidskoprávní sdružení i některé izraelské nevládní organizace. Už v prosinci 2023 podala Jihoafrická republika u Mezinárodního soudního dvora (ICJ) v Haagu žádost, aby tento soud OSN zahájil řízení se státem Izrael, který se podle JAR v Gaze dopouští genocidy. Soud zatím v této věci nerozhodl, ale několikrát vyzval Izrael, aby zvýšil dodávky humanitární pomoci do Gazy.
Izraelská vláda od října 2023 nepouští do Pásma Gazy, zdevastovaného izraelským masivním bombardováním, dostatek humanitární pomoci a letos téměř tři měsíce pro toto území se dvěma miliony obyvatel blokovala veškeré dodávky včetně jídla. Panel OSN letos v srpnu označil situaci v Gaze za hladomor, což izraelská vláda odmítá. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk poté uvedl, že hladomor v Gaze je přímým důsledkem jednání izraelské vlády. Kvůli podezření ze spolupachatelství na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, včetně používání vyhladovění jako válečného nástroje v Gaze, loni v listopadu vydal na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua zatykač Mezinárodní trestní soud (ICC).