Izrael má právo se bránit, ale…
Publikováno: 18.10.2023
KOMENTÁŘ / Nejnovější konflikt mezi Hamásem a Izraelem trvá jen pár dní. Po počátečním upřímném zděšení veřejnosti přišly ke slovu vyvážené hlasy mírotvorců: Tajemník OSN António Gutteres vštipuje všem zúčastněným, tedy důrazně i Izraelcům, že také válka má svá pravidla. A dožaduje se „okamžitého humanitárního přístupu do Gazy, abychom mohli dát palivo, potraviny a vodu ke všem potřebným“. Vzápětí nato zdůrazňují šéfové států a vlád zemí Evropské unie „nutnost ochrany civilistů za všech okolností“, přičemž nabádají Izrael, že i on „musí brát ohledy na mezinárodní humanitární právo“. Jistě, je třeba, aby se ozývali i hlasatelé míru z OSN a z EU. Jen bychom přitom neměli zapomínat, čím konflikt kolem Gazy před několika dny začal. Takže opakuji: tím, že po zuby ozbrojení teroristé, kteří Pásmo Gazy už pár let ovládají, napadli bez jakéhokoli vyhlášení války přilehlé osady v Izraeli. Vraždili, mučili a unesli spoustu lidí, neozbrojených civilistů. Nechme stranou způsob, jakým kdysi bojovali američtí Indiáni proti kolonistům (to je už velmi dávno). Ale dnes napadne člověka z poměrně nedávné minulosti jako analogie k této akci Hamásu daleko spíš něco jiného než jomkipurská válka, s níž teď kdekdo mává (jistě, Izrael byl zaskočen, ale vyhrál ji, upevnil si svou pozici a navázal pragmatické vztahy s arabskými státy jako Jordánsko či Egypt, které trvají dodnes). Totiž napadne ho například, že nynější akce Hamásu má něco společného s leteckým útokem Japonců na Pearl Harbour v prosinci roku 1941 či s ruským přepadením Finska v roce 1939 (aniž bych chtěl jakkoli vyviňovat Hitlera, neměli bychom zapomínat i na jeho tehdejší kumpány, a zejména…