Izrael: masakr, který mění svět
Publikováno: 17.3.2024
Zhruba dva tisíce ozbrojenců Hamásu — filiálky hnutí Muslimské bratrstvo financované a podporované Íránem a Ruskem, která od roku 2007 kontroluje pásmo Gazy — zničily při koordinovaném útoku 7. října 2023 několik opěrných bodů bezpečnostní bariéry postavené Izraelem, která měla chránit před vpády na území židovského státu. Další ozbrojenci překročili ve stejném okamžiku vzdušnou hranici pomocí paraglidů. Zároveň s tím dopadly stovky raket vystřelených z Gazy na města od jihu až po Tel Aviv a Jeruzalém. Během několika hodin Hamás zničil dvě izraelské vojenské základny a získal kontrolu nad dvaadvaceti izraelskými vesnicemi. Scény, které následovaly, měly – zcela záměrně – připomínat největší hrůzy, jež Židé uchovávají ve své paměti: masakr v Porýní v roce 1096, pogrom Bohdana Chmelnického v roce 1648 a holocaust. Pro srovnání, jiné pogromy zapsané dosud v židovské paměti – pogrom v Kišiněvu z roku 1903 nebo Farhúd v Bagdádu v roce 1941 – počítaly své oběti v desítkách nebo stovkách. Masakr o svátku Simchat Tóra (Radost z Tóry) přinesl nejméně 1400 mrtvých, přičemž 245 civilních obyvatel všech věkových skupin bylo zajato a zavlečeno do pásma Gazy. Vraždění ze 7. října se nicméně od událostí, které připomíná, liší v jednom důležitém bodu. Teroristé se na rozdíl od svých předchůdců nespokojili s tím, že by se oddávali sadistickému běsnění živenému směsicí náboženského fanatismu a sexuálních deviací. Chovali se zároveň tak, aby svět poznal a viděl jejich činy. Prostřednictvím svých vlastních kamer nebo telefonů, o které oloupili své oběti, vysílali bezprostředně do celého světa obrazy celých pobitých rodin, těhotných žen s rozpáraným břichem, malých dětí zaživa upálených nebo s useknutou hlavičkou. Na jednom z těchto filmů…