Izrael přestal sekat chapadla a udeřil na chobotnici. Írán přecenil závislost židovského státu na USA
Publikováno: 14.6.2025
KOMENTÁŘ / V noci na pátek přišlo, co bylo již delší čas signalizováno. Izraelský útok na íránský jaderný program definitivně prokázal neschopnost teheránského režimu postarat se o své strategické investice. Írán před útokem mimo jiné spoléhal na rozkol mezi Donaldem Trumpem a Benjaminem Netanjahuem. Tato sázka mu však nevyšla. Dne 12. června 2025 Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) bez vytáček konstatovala, že Írán porušuje povinnosti plynoucí ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Ačkoliv MAAE s tím výslovně nesouhlasí, právě její vyjádření sehrálo roli klíčového ospravedlnění izraelského útoku. Ve skutečnosti totiž neexistuje žádná procedura sankcionovaná OSN, která by Teheránu v této fázi dokázala zabránit ve vývoji a výrobě jaderných zbraní. K energetickým účelům Írán jako každá jiná země potřebuje uran obohacený na zhruba 3% obsah izotopu U235. Žádné deklarované mírové účely nemohou ospravedlnit obohacování na 60 a více procent, které bylo MAAE spolehlivě zjištěno při předchozích inspekcích, ani budování tajných jaderných instalací, o nichž agentura také s jistotou hovoří. Zpravodajské odhady z poslední doby hovoří o tom, že islamistický režim byl vzdálen vlastnictví jaderné zbraně spíše týdny než měsíce. Požadavek Trumpovy administrativy, aby se Írán vzdal dalšího obohacování uranu a značné zásoby vysoce obohacené suroviny svěřil pod mezinárodní kontrolu, byly výslovně odmítnuty a vytrubovaly se plány na další rozšíření obohacování. Co se v dané situaci dalo prakticky udělat? Jaký počet „krajně znepokojených“ rezolucí mezinárodních organizací by dokázal zastavit vývoj a výrobu jaderných zbraní pro teroristický režim? Domnívá se snad…