Izrael si zaslouží mezinárodní podporu, Hamás své obyvatele používá jako živé štíty

<img width="640" height="409" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/05/P2021051303770.jpeg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="ČTK/AP/Hatem Moussa" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/05/P2021051303770.jpeg 640w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/05/P2021051303770-300x192.jpeg 300w" sizes="(max-width: 640px) 100vw, 640px" />Izraelsko-palestinské vztahy jsou napjaté již po desetiletí. Stěží by se na světě našla oblast, o kterou se vedou déle trvající spory než o pásmo Gazy. Situace se však v posledních letech poněkud uklidnila. Administrativě Donalda Trumpa se podařilo přimět Izrael a čtveřici arabských států k podepsání tzv. Abraham Accords, které situaci na Blízkém východě alespoň trochu uklidnily. Relativní klid však panoval pouze do začátku května, kdy se mezi Izraelem a Hamásem, teroristickou organizací, která pásmo Gazy ovládá, rozhořel konflikt, který si do 21. května již vyžádal přes 200 obětí. Konflikt začal demonstracemi palestinské menšiny ve východním Jeruzalémě proti rozhodnutí izraelského nejvyššího soudu o vystěhování šesti palestinských rodin z jejich bytů v Sheikh Jarrah, jedné z převážně palestinských jeruzalémských čtvrtí. Demonstrace byly rovněž reakcí na izraelskou policii, která v týdnech před demonstracemi několikrát provokativně rozehnala shromáždění Palestinců u mešity Al-Aqsa – jednoho z nejposvátnějších míst islámské víry. Právě izraelská policie ale protesty tvrdě potlačila a hned několik Palestinců skončilo s těžkými zraněními v nemocnici. Hamás následně poslal Izraeli ultimátum: pokud z okolí mešity a čtvrti Sheikh Jarrah nestáhne veškeré obrněné a policejní jednotky, může očekávat odezvu. Na tyto výhružky Izrael nereagoval. Pravděpodobně neočekával, že Hamás bude svá výhružná slova skutečně schopen naplnit. V tom se ale mýlil. 10. května z pásma Gazy vyletěla salva raket, která v Izraeli zničila několik budov. Jednalo se o první raketový útok Hamásu za několik let. Odezva ze strany Izraele na sebe nenechala dlouho čekat, hned ten den opětoval palbu. Tato salva si však již vyžádala dvě lidské oběti. V následujících dnech výměna raket pokračovala. Spolu s ní došlo k eskalaci situace v Jeruzalémě, kde Palestinci uspořádali hned několik demonstrací, které izraelská policie opět tvrdě potlačila. Několik demonstrantů dokonce přišlo o život. Situaci dále vyostřila Sýrie, která dle Izraele na jeho území vypálila hned několik raket. Přidal se i Libanon. Jeho šest raket však do Izraele nedoletělo a vybouchlo ještě na jeho území. Takto vyeskalovanou situaci naštěstí 21. května alespoň částečně uklidnil Izrael, který po naléhání svých západních spojenců jednostranně vyhlásil příměří, ke kterému se Hamás následně přidal. Raketové systémy blízko nemocnic či škol Obě strany samozřejmě z vyvolání konfliktu obviňují tu druhou. Zatímco Hamás a kritici Benjamina Netanyahua vidí vinu především v jeho postojích vůči palestinské menšině, izraelská vláda ze situace viní Hamás a islámské džihádisty. Politika izraelské vlády svou roli ve vyvolání konfliktu bezesporu sehrála. Krajně pravicové postoje vládnoucí strany Likud a jejího vůdce, premiéra Netanyahua, který před několika lety prohlásil, že „Izrael je demokratický stát, ve kterém má každý stejná práva, avšak je národním státem nikoliv všech svých občanů, ale pouze Židů“, v posledních letech posílily řadu proti-islámských hnutí. Právě eskalaci vztahů mezi palestinskou menšinou a zbytkem Izraelců lze do značné míry vnímat jako původce protestů, které k celé situaci vedly. I přesto si Izrael zaslouží mezinárodní podporu. Proč? Především z toho důvodu, že na rozdíl od Hamásu nepoužívá své obyvatele jako živé štíty. Důvod nepoměrně vysokého počtu palestinských obětí je totiž způsoben především tím, že Hamás své raketové systémy umístil blízko nemocnic či škol. Izraelské protiútoky, které na tyto systémy cílily, tak bohužel rovněž zasáhly i okolí. Zda je míření na vojenské cíle, které jsou umístěny v civilních zónách, od Izraele opodstatnitelné je na pováženou. Je však jasné, že cíleně umístit raketové systémy do civilních prostor je válečný zločin. Důvodem, proč si Izrael podporu zaslouží, je i to, že to je Hamás, který i po uzavření příměří přiléval olej do ohně, když vyhlásil 21. května „Den hněvu“ a vyzval Palestince žijící v Jeruzalémě k demonstracím. Mezinárodní podpora by však neměla být bezpodmínečná. Určitě by neměla podporovat Izrael v konfliktu, ve kterém má již tak po vojenské stránce citelně navrch, nýbrž ho směřovat k hledání dlouhodobého východiska, které je nutné už jen kvůli utrpení palestinské menšiny. To je ale kvůli křehké rovnováze na Blízkém východě v nedohlednu a je velmi nepravděpodobné, že se jedná o poslední podobný konflikt. Jak se totiž nechal slyšet americký šéf diplomacie Antony Blinken: „Situace nebude vyřešena, dokud nebudou Palestinci a Izraelci užívat stejnou míru svobody, bezpečí, prosperity a demokracie.“ Tomu ale brání politika jednak izraelské vlády, ale hlavně teroristické jednání Hamásu, který dlouhodobě stupňuje napětí a své obyvatele využívá jako lidské štíty. * * * Deník FORUM 24 dává prostor mladým ekonomům a nadaným studentům, aby se zapojili do veřejné debaty o současné krizové situaci v souvislosti s koronavirem, jeho ekonomických dopadech, veřejných financích a ekonomice jako takové. Ve spolupráci s Institutem ekonomického vzdělávání (<a href="https://inev.cz" target="_blank" rel="noopener noreferrer">INEV</a>) proto pravidelně zveřejňujeme jejich texty. INEV vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice. Institut je možné podpořit <a href="https://www.darujme.cz/projekt/1203037" target="_blank" rel="noopener noreferrer">zde</a>.

#Hlavní stránka #Komentáře a názory #arabsko-izraelský konflikt #Blízký východ #Hamás #Izrael #Palestina

Publikováno: 24.5.2021

Izraelsko-palestinské vztahy jsou napjaté již po desetiletí. Stěží by se na světě našla oblast, o kterou se vedou déle trvající spory než o pásmo Gazy. Situace se však v posledních letech poněkud uklidnila. Administrativě Donalda Trumpa se podařilo přimět Izrael a čtveřici arabských států k podepsání tzv. Abraham Accords, které situaci na Blízkém východě alespoň trochu uklidnily. Relativní klid však panoval pouze do začátku května, kdy se mezi Izraelem a Hamásem, teroristickou organizací, která pásmo Gazy ovládá, rozhořel konflikt, který si do 21. května již vyžádal přes 200 obětí. Konflikt začal demonstracemi palestinské menšiny ve východním Jeruzalémě proti rozhodnutí izraelského nejvyššího soudu o vystěhování šesti palestinských rodin z jejich bytů v Sheikh Jarrah, jedné z převážně palestinských jeruzalémských čtvrtí. Demonstrace byly rovněž reakcí na izraelskou policii, která v týdnech před demonstracemi několikrát provokativně rozehnala shromáždění Palestinců u mešity Al-Aqsa – jednoho z nejposvátnějších míst islámské víry. Právě izraelská policie ale protesty tvrdě potlačila a hned několik Palestinců skončilo s těžkými zraněními v nemocnici. Hamás následně poslal Izraeli ultimátum: pokud z okolí mešity a čtvrti Sheikh Jarrah nestáhne veškeré obrněné a policejní jednotky, může očekávat odezvu. Na tyto výhružky Izrael nereagoval. Pravděpodobně neočekával, že Hamás bude svá výhružná slova skutečně schopen naplnit. V tom se ale mýlil. 10. května z pásma Gazy vyletěla salva raket, která v Izraeli zničila několik budov. Jednalo se o první raketový útok Hamásu za několik let. Odezva ze strany Izraele na sebe nenechala dlouho čekat, hned ten den opětoval palbu. Tato salva si však již vyžádala dvě lidské oběti. V následujících dnech výměna raket pokračovala. Spolu s ní došlo k eskalaci situace v Jeruzalémě, kde Palestinci uspořádali hned několik demonstrací, které izraelská policie opět tvrdě potlačila. Několik demonstrantů dokonce přišlo o život. Situaci dále vyostřila Sýrie, která dle Izraele na jeho území vypálila hned několik raket. Přidal se i Libanon. Jeho šest raket však do Izraele nedoletělo a vybouchlo ještě na jeho území. Takto vyeskalovanou situaci naštěstí 21. května alespoň částečně uklidnil Izrael, který po naléhání svých západních spojenců jednostranně vyhlásil příměří, ke kterému se Hamás následně přidal. Raketové systémy blízko nemocnic či škol Obě strany samozřejmě z vyvolání konfliktu obviňují tu druhou. Zatímco Hamás a kritici Benjamina Netanyahua vidí vinu především v jeho postojích vůči palestinské menšině, izraelská vláda ze situace viní Hamás a islámské džihádisty. Politika izraelské vlády svou roli ve vyvolání konfliktu bezesporu sehrála. Krajně pravicové postoje vládnoucí strany Likud a jejího vůdce, premiéra Netanyahua, který před několika lety prohlásil, že „Izrael je demokratický stát, ve kterém má každý stejná práva, avšak je národním státem nikoliv všech svých občanů, ale pouze Židů“, v posledních letech posílily řadu proti-islámských hnutí. Právě eskalaci vztahů mezi palestinskou menšinou a zbytkem Izraelců lze do značné míry vnímat jako původce protestů, které k celé situaci vedly. I přesto si Izrael zaslouží mezinárodní podporu. Proč? Především z toho důvodu, že na rozdíl od Hamásu nepoužívá své obyvatele jako živé štíty. Důvod nepoměrně vysokého počtu palestinských obětí je totiž způsoben především tím, že Hamás své raketové systémy umístil blízko nemocnic či škol. Izraelské protiútoky, které na tyto systémy cílily, tak bohužel rovněž zasáhly i okolí. Zda je míření na vojenské cíle, které jsou umístěny v civilních zónách, od Izraele opodstatnitelné je na pováženou. Je však jasné, že cíleně umístit raketové systémy do civilních prostor je válečný zločin. Důvodem, proč si Izrael podporu zaslouží, je i to, že to je Hamás, který i po uzavření příměří přiléval olej do ohně, když vyhlásil 21. května „Den hněvu“ a vyzval Palestince žijící v Jeruzalémě k demonstracím. Mezinárodní podpora by však neměla být bezpodmínečná. Určitě by neměla podporovat Izrael v konfliktu, ve kterém má již tak po vojenské stránce citelně navrch, nýbrž ho směřovat k hledání dlouhodobého východiska, které je nutné už jen kvůli utrpení palestinské menšiny. To je ale kvůli křehké rovnováze na Blízkém východě v nedohlednu a je velmi nepravděpodobné, že se jedná o poslední podobný konflikt. Jak se totiž nechal slyšet americký šéf diplomacie Antony Blinken: „Situace nebude vyřešena, dokud nebudou Palestinci a Izraelci užívat stejnou míru svobody, bezpečí, prosperity a demokracie.“ Tomu ale brání politika jednak izraelské vlády, ale hlavně teroristické jednání Hamásu, který dlouhodobě stupňuje napětí a své obyvatele využívá jako lidské štíty.

* * *

Deník FORUM 24 dává prostor mladým ekonomům a nadaným studentům, aby se zapojili do veřejné debaty o současné krizové situaci v souvislosti s koronavirem, jeho ekonomických dopadech, veřejných financích a ekonomice jako takové. Ve spolupráci s Institutem ekonomického vzdělávání (INEV) proto pravidelně zveřejňujeme jejich texty. INEV vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice. Institut je možné podpořit zde.