Jaderné velmoci Indie a Pákistán opět na pokraji války. USA se v krizi nehodlají výrazně angažovat
Publikováno: 10.5.2025
ANALÝZA / V posledních týdnech znovu ožívá jeden z nejstarších a potenciálně nejnebezpečnějších zamrzlých konfliktů, které ve skutečnosti nikdy úplně neustaly. Indie ve středu zaútočila na cíle v sousedním Pákistánu, který obviňuje ze spoluodpovědnosti za krvavý útok v části Kašmíru pod její kontrolou. Napjatě se přitom čeká na pákistánskou odvetu, kterou přislíbil tamní premiér Šáhbáz Šaríf. „Indie se bude zpovídat za každou kapku prolité krve,“ prohlásil Šaríf, podle kterého bylo při středečním útoku zabito 31 lidí včetně tříleté holčičky. Indie naopak obviňuje Pákistán ze smrti patnácti lidí na její straně hranice při odvetném ostřelování. Rostoucí napětí mezi Indií a Pákistánem vyvolává obavy celého mezinárodního společenství, protože obě země disponují jaderným arzenálem. Indie má podle odhadů na 175 nukleárních hlavic, Pákistán přibližně o pět méně. Světové mocnosti v čele se Spojenými státy se proto tradičně pokoušely obě znepřátelené strany dotlačit k příměří. Nová Trumpova administrativa však konfliktu nevěnuje ani zdaleka takovou pozornost jako její předchůdci. Koloniální dědictví Spor o Kašmír má svůj prapůvod ještě v dobách dělení koloniální Britské Indie v roce 1947, které probíhalo chaoticky a provázela ho obrovská míra násilí na civilním obyvatelstvu. Britové svou kolonii rozdělili na převážně muslimskou a hinduistickou část, čímž vznikl dnešní Pákistán a Indie. Kašmír však patřil mezi autonomní knížectví, jejichž vládci měli mít alespoň teoreticky možnost výběru. Tamní hinduistický mahárádža Hari Singh si původně přál, aby většinově muslimský Kašmír získal nezávislost, nakonec ale pod tlakem ozbrojenců podporovaných Pákistánem podepsal připojení k Indii. Následovala první indicko-pákistánská válka, při které se indickým silám podařilo udržet kontrolu nad dvěma třetinami Kašmíru, zatímco zbývající třetinu ovládl…