Jaderný děda Mráz. Putin chce, abychom se ho báli, nejlepší obranou je odvaha
Publikováno: 11.12.2024
Ruská agrese proti Ukrajině, doprovázená vyhrožováním třetí světovou válkou a použitím jaderných zbraní, vrátila do Evropy a Spojených států obavy, které tamní obyvatelé nezažili od konce studené války. Jako by se jaderná válka opět stala reálnou možností. Alespoň tento pocit se Vladimir Putin snaží v západních zemích celkem úspěšně vyvolat, protože si ne bezdůvodně myslí, že mu pomůže dosáhnout na Ukrajině přijatelnějšího výsledku. Byť je ale pravda, že riziko použití atomových zbraní není nulové, rozhodně neplatí, že jsme blízko jaderné apokalypsy jenom proto, že to Kreml říká. V minulosti zažil svět podobné řinčení atomovou šavlí mnohokrát. Ukázalo se jen to, že kromě pojistky proti úplnému zničení jsou jaderné zbraně de facto nepoužitelné. Moskva se nás snaží vytrvale přesvědčit o tom, že ve vedení ruské říše sedí lidé natolik šílení, že onen příslovečný jaderný knoflík prostě zmáčknou. V historii to není nic nového a nakonec ani s tím knoflíkem to nefunguje tak jednoduše a přímočaře. Nicméně Kreml hrozby jadernými zbraněmi využívá už od počátku konfliktu, a i když jím vytyčené červené linie západní země jednu po druhé překračovaly, aniž by se cokoliv, kromě vyhrožování, stalo, nejistota z oněch hrozeb vyplývající sama o sobě Rusku přináší určité výhody. Jaderná úzkost Ruský jaderný útok se podle průzkumu Chapman University v roce 2024 stal pátou nejobávanější událostí v USA. Velmi těsně dokonce předstihl obavu z nedostatku finančních prostředků. Američané prostě chtíce nechtíce ruské hrozby vnímají a mají na ně dopad. To je totiž jejich hlavní síla. I lidé, kteří Rusku na Ukrajině přejí porážku,…