Jaderný Írán je jen začátek. Trump může přispět k šíření nukleárních zbraní na Blízkém východě
Publikováno: 7.8.2026
KOMENTÁŘ / Na Blízkém východě se brzy může objevit hned několik jaderných mocností. Tuto hrozbu zvyšuje nejen neúspěšná americká válka s Íránem, ale i Trumpova dohoda se Saúdskou Arábií, která by mohla ropné monarchii umožnit obohacovat uran bez dozoru mezinárodního společenství. Když Trump na konci února zahájil válku s Íránem, hlavním deklarovaným důvodem byly obavy z toho, že se šíitský náboženský režim pokouší získat jaderné zbraně. „Je to velmi jednoduché,“ prohlásil tehdy americký prezident. „Nebyli ochotni zastavit svůj jaderný výzkum a zavázat se, že nebudou mít jadernou zbraň.“ Letecké údery během takzvané dvanáctidenní války v loňském roce měly sice podle Trumpových slov íránský jaderný program „totálně zničit“, šíitský režim se jej však od té doby údajně pokoušel obnovit. „Po operaci Midnight Hammer jsme Írán varovali, aby neusiloval o znovuvybudování svého programu na vývoj jaderných zbraní, přesto se to ale stalo,“ tvrdil Trump. Trumpova válka proti Íránu Konflikt s Íránem se od té doby nepodařilo ukončit navzdory opakovaným vyjednáváním včetně uzavření „memoranda o porozumění“ a obě strany si sporadicky vyhrožují a útočí na sebe. Íránu se tak mimo jiné v posledních týdnech podařilo zasáhnout americké základny v Jordánsku, zatímco Spojené státy vyřadily z provozu letiště v Búšehru na jihozápadě země. Vyjednávání o zastavení už téměř půl roku trvající války se nicméně otázkou íránského jaderného programu vůbec nezaobírají a soustředí se snahu o návrat ke stavu před začátkem konfliktu, kdy globální ekonomiku nedevastovalo uzavření Hormuzského průlivu. Mnozí experti jsou přitom přesvědčeni, že vedení šíitského režimu bude po zkušenostech s válkou motivovanější než kdy…