Jak bránit svobodu? Budeme muset vylézt ze svých teplých bytů a vyjít do ulic
Publikováno: 21.11.2025
KOMENTÁŘ / Letos to byl jiný 17. listopad, jiná atmosféra, jiná situace. Rodí se jiný stát. Do centra Prahy přišlo hodně lidí, Milion chvilek pro demokracii svolal na Staroměstské náměstí nikoli oslavnou, ale protestní akci. Bylo plno. Akci odpoledne, v dešti a chladu řídil po letech opět Mikuláš Minář. V rozhovorech s lidmi i v projevech na Staromáku zaznívalo znovu a znovu jedno téma: jak se bránit. Co bránit? Demokracii, na kterou jsme si zvykli jako na pohodlně, moderně zařízený, dálkově vytápěný byt. Najednou hrozí, že dálkové vytápění začnou vypínat a budeme muset natáhnout svetr, zanedlouho možná budeme muset ten super kvartýr, k němuž jsme přišli většinou velmi levně, opustit. Tak jak se tedy bránit a čemu se vlastně bránit? Často jsou poněkud zavádějící hlavní mediální témata. Leitmotivem se teď stal střet zájmů budoucího premiéra. Plus jeho souboj s prezidentem, který ho ve střetu zájmů odmítá jmenovat předsedou vlády. Bylo by to podle něj neústavní. OK, důležité téma. Pod ním však zapadlo, že sněmovna takřka jistě Babiše a Okamuru nevydá k trestnímu stíhání, takže se občané rázem rozdělí na dotknutelné a nedotknutelné. Že se dělí na zbabělce a ne-zbabělce, to víme dávno. Pod bojem o střet zájmů zapadá i snaha nové koalice nasadit roubík veřejnoprávním médiím a zdusit neziskové organizace. (Dodám, že žádné „politické neziskovky“ neexistují. Existují lidskoprávní neziskovky, které státu pomáhají dýchat, ale které nynějšímu panstvu strašně vadí.) Čemu se bránit? Je to paradox, ale ti, kteří tady nejvíc křičeli, že brání svobodu slova, jsou vážným nebezpečím právě pro svobodu slova a projevu. Proto ten…